Březen 2008


České video

30. března 2008 v 14:04 | www.stream.cz |  Smutná videa
České VIDEO o testování na zvěři.
Je dobré, že existují lidé ochotní trávit čas nad výrobou něčeho takého!

Zvířata :,(

29. března 2008 v 14:58 | Maja a photobucket.com |  Smutná videa
Videa:

V Liberci někdo utopil poloslepého psa v jezírku

28. března 2008 v 14:52 | Novinky.cz |  Týrání zvířat v novinách

V Liberci někdo utopil poloslepého psa v jezírku

Mrtvého psa našly děti, které jeho tělo vylovily a přivolaly pomoc. foto: ZOO Liberec - Centrum pro zvířata v nouzi
Staršího, poloslepého psa přivázaného k pneumatice hodil někdo minulý týden do jezírka nedaleko libereckého letiště. Mrtvého psa našly děti, které jeho tělo vylovily a přivolaly pomoc. Zvíře už ale bylo dávno mrtvé. Podle odborníků trvalo dlouho než se pes v poměrně mělké vodě nakonec utopil.
26. 3. 2008 15:08 - LIBEREC
"Musel zřejmě hodně dlouho bojovat o život, protože nedopadl nijak hluboko a určitě sváděl marný boj o život," řekla Právu šéfka libereckého centra pro zvířata v nouzi při ZOO Liberec Ivana Hancvenclová. Starší kříženec navíc nebyl pracovníkům útulku neznámý a znají i jeho majitele.
"Vzhledem k okolnostem a závažnosti tohoto činu jsme věc předali k prošetření policii. Pokud by se policii podařilo pachatele odhalit, hrozí mu za týrání zvířat až dva roky odnětí svobody," konstatovala Hancvenclová.
Případy, kdy lidé nechtějí své čtyřnohé miláčky a snaží se je udat do útulku, nejsou podle šéfky centra nijak ojedinělé.
"Nepřijímáme zvířata od majitelů. Buď je odkážeme na soukromá zařízení, nebo jim vyvěsíme inzerát. V horším případě najdeme pejska ráno uvázaného tady u nás u brány," podotkla Hancvenclová. Takto otřesný případ utýrání psa, ale tady podle ní už dlouho neviděli.
Barbora Silná , Právo

Farmáře tyrana znovu vyšetřuje policie

27. března 2008 v 14:00 | jihlavsky.denik.cz |  Týrání zvířat v novinách

Farmáře tyrana znovu vyšetřuje policie

Salavice/Jihlava - Zatoulaná kočka Josefa Kacafírka ze Salavic na Jihlavsku může za to, že vyšel najevo další otřesný případ týrání zvířat.
Autor: Roman Martínek Autor:
Roman Martínek
21.3.2008 15:28
"Kočku jsem našel ležet mrtvou nedaleko vepřína, kde má soused uzavřené psy. Dost mě to naštvalo, hned mi bylo jasné, že ji zakousl některý z nich. Pak jsem ale uviděl něco, co mi vyrazilo dech. Kolem byly stovky mrtvých kohoutů. Bylo to odporné, protože se už rozkládali. Tak jsem zavolal do televize, ať si to přijedou natočit," svěřil se Deníku Josef Kacafírek.
O případu jako první informovala televize Nova. Na základě její reportáže na farmu vyrazili policisté i pracovníci z krajské veterinární správy.
Farma patří myslivci Jaroslavu Haškovi z Těšenova na Pelhřimovsku.
"Objevili jsme tam na hromadách mrtvá těla drůbeže. Podle majitele jde o kohouty, které údajně choval jako krmení pro psy," informoval ředitel Krajské veterinární správy (KVS) v Jihlavě Jiří Šulc.

Zvířata měl prý k likvidaci

Uhynulá zvířata ležela na několika hromadách i jednotlivě roztroušená po areálu. Mezi nimi i nevyvrhnutí králíci stažení z kůže. Drůbež byla ve značném stupni rozkladu a Hašek to vysvětlil tím, že mu všechny kohouty před časem zakousla liška.
"Hájil se tím, že mrtvá zvířata měl připravená k likvidaci v sudech, které mu ale někdo ukradl a mrtvá zvířata z nich vysypal na zem," řekl Šulc.
Podle něj majitel porušil zákon, protože mrtvá zvířata řádně nezlikvidoval přes sanační firmu.
"Pokud je podnikající osoba, pak mu hrozí až 300 tisíc korun pokuta. Kromě toho musí předložit doklad o správném zlikvidování uhynulých zvířat," vysvětlil ředitel KVS Jiří Šulc.
Veterináři také zajistili vzorky uhynulých zvířat a poslali je na rozbor do laboratoře, kde budou testovány na ptačí chřipku.
Pravděpodobně ale nezůstane jen u přestupku. Případem se totiž začala zabývat jihlavská policie, která případ včera šetřila přímo na místě.
"S majitelem farmy budou zahájeny úkony pro podezření ze spáchání trestného činu týrání zvířat," informovala ve čtvrtek odpoledne jihlavská policejní mluvčí Jaroslava Slavíková.

Psy jezdil krmit jednou týdně

Lidé ve vesnici jsou totiž přesvědčeni, že se Hašek o zvířata vůbec nestaral a nechal je napospas svému osudu. Psi neměli co jíst a často pobíhali volně po vesnici a zadávili několik domácích zvířat.
"Psy jezdil krmit jednou za týden, copak je to normální?" říká jeden ze sousedů, který ze strachu nechce zveřejnit své jméno.
Předseda místního osadního výboru Martin Pňáček tvrdí, že se snažili několikrát na neúnosnou situaci se psy upozornit úřad v Třešti, ale nikdo s tím nikdy nic nedělal.
"Pan Hašek absolutně s nikým nekomunikoval. Lidi ve vesnici měli z jeho psů strach, protože se pohybovali ve smečkách," říká Pňáček.
Jaroslav Hašek byl letos v lednu pravomocně odsouzen k desetiměsíční podmínce kvůli týrání zvířat. Před dvěma lety nechal pojít stovky bažantů, kteří se mezi sebou pojídali.
Hašek kromě drůbeže chová i desítky psů na několika místech. Veterinární služba včera zkontrolovala jeho chov loveckých psů v Salavicích.
"Napočítali jsme 23 psů. Všichni byli ve velmi dobrém zdravotním i psychickém stavu. Jediné, co je problémem je, že jsou chovaní v nevhodném prostředí, kde se mohou zranit o nejrůznější předměty," řekl Miroslav Procházka z KVS. Dalších minimálně 15 psů chová Hašek v Těšenově na Pelhřimovsku. I oni jsou v dobrém fyzickém stavu. Pro obyvatele obou obcí je záhadou, k jakému účelu Hašek tolik psů chová. Podle našich informací jich může být až čtyřicet.
"Je to neobvyklé, tvrdí, že je má na výcvik," řekl Procházka.

K týrání koček se přiznal ochránce přírody

26. března 2008 v 14:17 | Deník.cz |  Týrání zvířat v novinách

K týrání koček se přiznal ochránce přírody

Praha - Nečekaný paradox řeší radnice ve Velké Chuchli. Poté, co jeden z obyvatel Dolomitové ulice rozeslal úřadům a médiím dopis, v němž upozornil na týrání koček, k některým útokům se během čtvrtka radnici doznal člen jejího výboru pro životní prostředí.
Autor:
Redakce

Travič zabil už osm lišek

25. března 2008 v 14:20 | Blesk - noviny |  Otrávená zvířata v novinách

Travič zabil už osm lišek

Osm lišek už zabil travič, který pokládá otrávené návnady kolem zámečku v Kaplici na Českokrumlovsku.
Své chlupaté miláčky tam chodí venčit místní pejskaři. A ti mají o psy strach! Policie případ vyšetřuje jako pytláctví a týrání zvířat.
Otrávené maso někdo pohazuje v prostoru o velikosti asi 10 hektarů. Podobná situace se tady odehrála už před dvěma lety. Tehdy to odneslo několik psů, letos lišky. Kromě nich jsou ale v nebezpečí i draví ptáci.
"Tohle musí dělat nějaký šílenec, co nesnáší psy nebo zvířata vůbec," kroutí hlavou jeden z pejskařů.
"Všechny uhynulé lišky vykazovaly stejné příznaky. V játrech i v žaludku měly carbofuran, což je látka přípravku na ochranu rostlin. Pro zvířata je velmi jedovatá," uvedla mluvčí českokrumlovské policie Michaela Pavlíčková.
Autor: vp (7.3.2008)

Pytláctví - sloni

24. března 2008 v 14:54 | Maja a google.cz |  ...a co z nich zbylo?

Fotky 2 :,(

23. března 2008 v 14:53 | Maja a google.cz |  ...a co z nich zbylo?
catcook_anemi.jpg
Maggie in Alaska
Maggie in Alaska
This marmoset is one of many primates in labs awaiting funding for a sanctuary home
Bull of Darts
Blue the Beautiful
downed horse
Ashley
Belton on stretcher
Beltons first steps
Breaking Baby Elephants
A Circus Vargas Elephant's Day


Vlci se po téměř sto letech vrátili do Francie

21. března 2008 v 14:34 | Aktualne.cz |  Zajímavosti o zvířatech

Vlci se po téměř sto letech vrátili do Francie

Vlk
23:00 | 19.3.2008 | man
Paříž - Jedni se radují, druzí reptají. Do Francie se necelých sto let po jejich vyhubení vracejí ve větší míře vlci.
Přicházejí přes Alpy z Itálie a začínají se usazovat i v centrálních částech země.
20. ledna dva turisté vyfotografovali u městečka Lavignerie zvíře, které považovali za vlka. Analýza a pátrání přivolaných expertů potvrdily, že se skutečně jednalo o samce šedého vlka.

Italský "původ" prokázán

Dalšího vlka přejelo ve stejné oblasti auto a testy DNA prokázaly, že je geneticky propojen s vlky žijícími v Itálii.
Francouzská populace vlků byla vyhubena ve dvacátých letech minulého století. Přitom ještě na konci století devatenáctého bylo možné vlky spatřit přibližně na devadesáti procentech francouzského území.
Zhruba před osmi lety zřídily úřady speciální rezervaci v Alpách a umístily do ní na třicet kusů šedého vlka. Nyní se zvířata přesouvají dále do vnitrozemí.

Strach farmářů

Ochránci přírody a Národní úřad pro lov a divokou přírodu se radují, zatímco farmáři a chovatelé zvířat - zejména ovcí - jsou nadšeni podstatně méně.
Obávají se o svá stáda. Někteří z nich před několika lety dokonce uspořádali demonstraci, na níž požadovali buď vsazení vlků do oplocené obory, anebo jejich opětovné vyhubení.

Místo, kde řádila bestie

Vnitrozemská oblast, v níž byly nyní vlci poprvé po mnoha letech spatřeni, je shodou okolností místem spojeným s dávným řáděním obrovského zvířete podobného vlku.
V kraji Lozére žil v letech 1764 až 1767 predátor, nazvaný Gévaudanská bestie. Útočil na lidi a více než šedesát jich zabil.
Záhada, o jaký druh živočicha šlo, nebyla nikdy zcela objasněna. Podle řady expertů šlo ale zřejmě o vlka výjimečných parametrů a schopností.
Případ před několika lety zpopularizoval francouzský film Bratrstvo vlků.


Fotky :,(

19. března 2008 v 14:28 | Maja a google.cz |  ...a co z nich zbylo?


Videa 3

18. března 2008 v 14:15 | Maja a youtube.com |  Smutná videa


Buňky ve zkumavce mají nahradit pokusy na zvířatech

17. března 2008 v 14:21 | Aktualne.cz |  Týrání zvířat v novinách

Buňky ve zkumavce mají nahradit pokusy na zvířatech

Králík
Pokusný králík. Snahou vědců je, aby jich potřebovali co nejméně, možná dokonce žádné.větší obrázekAutor: JRC
18:00 | 17.2.2008 | Josef Tuček
Boston /Od našeho zpravodaje/ - Nahradit laboratorní zvířata lidskými buňkami ve zkumavce a počítačovou technikou při zjišťování nebezpečnosti chemických sloučenin chtějí američtí vědci.
O něco podobného usilují i výzkumníci v Evropě.
Cílem je snížit utrpení pokusných živočichů a přitom současně získat spolehlivější a rychlejší výsledky toxikologických testů. Někteří vědci dokonce doufají, že by takto bylo možné zhruba za deset let některé pokusy na zvířatech úplně ukončit. Jiní však pochybují, že to bude možné.

Drahé, dlouhé a kruté

Americký Národní zdravotní ústav a vládní Agentura pro ochranu životního prostředí podepsaly pětiletou dohodu o společném hledání nových postupů při testování potenciálně nebezpečných chemikálií.
Jejich zástupci to oznámili to na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
"Pokusy na zvířatech jsou drahé, trvají dlouho, zahyne při nich mnoho laboratorních zvířat a ještě výsledky zjištěné na organismu pokusného živočicha nemusí být vždy platné i pro člověka," shrnul Francis Collins z Národního zdravotního ústavu.

Dva dny místo dvanácti let

Vědci budou nyní zkoumat, jak by šlo nahradit pokusy na zvířatech jinými prostředky.
Jako nejslibnější se zatím zdá postup, při němž jsou testované chemické látky vneseny do zvířecích nebo lidských buněk rozmnožovaných v laboratoři. Robotické zařízení zaznamená reakce, které se pak porovnají s databází dřívějších pokusů s podobným výsledkem. Počítačové modelování poté předpoví celkový vliv zkoumané látky na živý organismu.
Zařízení, které už mají k dispozici badatelé Národního zdravotního ústavu, dokáže během dvou dnů posoudit až 200 000 chemických sloučeniny. Při pokusech na zvířatech by totéž trvalo dvanáct let.

Odvážný a nejistý cíl

Faktem však zůstává, že tímto postupem je možné rovnou vyřadit jenom prokazatelně nebezpečné sloučeniny. Látky, které se projeví jako neškodné, však stejně musí pro jistotu projít ještě testováním na zvířatech.
Pokusní králíci
Ubude těchto výjevů?větší obrázekAutor: JRC
"Naším cílem je do deseti let pokusy na zvířatech při zjišťování toxicity chemických látek úplně vynechat," řekl Christopher Austin z Národního zdravotního ústavu. A připustil: "Je to ovšem cíl velmi odvážný."
Ne všichni výzkumníci věří, že to půjde, čili že bude možné v přístroji modelovat všechny možné interakce chemikálií na živý organismus.
Ještě jinak je tomu u nových medikamentů. Výzkumy jejich léčivého účinku jsou složitější než pouhé testování toxicity chemických látek. Takže se bez pokusů na zvířatech neobejdou.

Evropa se také snaží

Také Evropská unie podporuje výzkumy, které mají omezit využívání zvířat k pokusům. Program REACH, který přijala, vyžaduje náročnější testování chemických sloučenin uváděných na trh. A to se zpravidla neobejde bez pokusů na zvířatech.
Výzkumníci ve Společném výzkumném středisku Evropské unie v italské Ispře proto rovněž zkoumají, jak pokusné živočichy nahradit pouze buněčnými kulturami. Vyvinuli už i postup, při němž se případné nežádoucí znečištění léků bakteriálními toxiny zjišťuje nikoli vpíchnutím vzorku králíkovi, ale kontaktem s lidskými bílými krvinkami v laboratorní misce. Jejich postup se už používá ve stovkách laboratoří po celém světě.
Evropská unie chce také zakázat experimenty na zvířatech, které slouží jen kosmetickému průmyslu. A tak se všechny poznatky, včetně těch, které díky nové dohodě dosáhnou američtí výzkumníci, budou velice hodit i na Starém kontinentě.
O zmenšeném utrpení laboratorních zvířat nemluvě...

Na dvoře veterinářky hnily mrtvoly koní

17. března 2008 v 14:18 | sumpersky.denik.cz |  Týrání zvířat v novinách

Na dvoře veterinářky hnily mrtvoly koní

Javorník - Rozkládající se těla kobyly a hříběte našli pracovníci veterinární zprávy u domu veterinářky z Javorníka. Podle sousedů doktorka koně, ale i psy dlouhodobě týrá.
Autor: Danuše Krčová Autor:
Danuše Krčová 4.3.2008 18:03 Dům veterinářky v Javorníku, u něhož našli uhynulé koně. Dům veterinářky v Javorníku, u něhož našli uhynulé koně. Autor: DENÍK/Danuše Krčová
"Dostali jsme oznámení, že se v Javorníku nacházejí uhynulá zvířata. Naše kontrola to potvrdila. Příčina úhynu se nedala zjistit," uvedl zástupce ředitele veterinární správy Olomouckého kraje Jiří Zubal.
Spáchání trestného činu týrání zvířat však prozatím potvrdit nemůže. Podle zákona by totiž muselo k týrání docházet opakovaně a zvířata by musela být ve špatném zdravotním stavu, což u čtyř zbývajících koní neprokázali. "Provedeme hloubkovou kontrolu," řekl Zubal.
Verdikt se nelíbí sousedce veterinářky Ladislavě Neugebauerové, která, na týrání upozorňovala.
"Už loni jsme na hygienu posílali fotky koní. Měli uhnilá kopyta. Nikdo na to však nereagoval," tvrdí Neugebauerová.
To, co za svůj roční pobyt v Javorníku zažila, nepamatuje.
"Jak veterinářka s titulem může dopustit, aby byla zvířata v takovém stavu?" ptá se mladá učitelka, která kritizuje nečinnost veterinářů.
Týráním si jsou naprosto jistí i další sousedé. Zvířata žijí o hladu, ve špíně, bez péče a brodí se hnojem. Kolem se šíří zápach.
"Měli jsme zasetou pšenici a koně ji sežrali. V pět hodin ráno mi chodí hladoví pod okny. Majitelka se o ně nestará. Už loni jí jeden kůň zemřel," řekla Františka Trojáková.
Policie případ šetří jako přestupek.
Vyjádření chovatelky Marty Nevřivé se získat nepodařilo. Telefon měla vypnutý a na zvonění domovního zvonku nereagovala.

Vyhoďme ji z nory ven

16. března 2008 v 14:30 | www.mfplus.cz |  Vybíjení zvířat v novinách
Vyhoďme ji z nory ven
10/2008 Autor: Jan Jiřička
Myslivost
Nejlépe asi bude, když po stopách norování půjdete s námi. Jak je vidět, kontroverzí budí dost. Zejména tedy zkouška, která mu předchází. Ještě než vezme myslivec svého psa do lesa, aby vyhnal lišku z jejího doupěte, potřebuje splnit zkoušku na umělé noře.
Od roku 1992 v ní psa a lišku oddělovala mřížka, ale poslanci nedávno schválili novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež by po šestnácti letech opět umožnila přímý kontakt mezi oběma zvířaty. "Byl by to obrovský krok zpět," míní odborný poradce Nadace na ochranu zvířat a někdejší ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský.
Kontaktní norování odmítá i Ústřední komise na ochranu zvířat na ministerstvu zemědělství. V dotyčném zákoně se mimo jiné praví, že se za týrání považuje i výcvik zvířat na živém zvířeti.
Poslanec Jaroslav Klein (ODS), který je doma na Českokrumlovsku znám jako zanícený nimrod, k tomu ale loni dopsal doušku "s výjimkou výcviku loveckých psů a dravců".

Holejšovský v posledních měsících strávil nemálo času, aby přesvědčil zákonodárce, že takto upravený zákon skrývá dvojí riziko. Liškám by způsobil bolest a České republice problémy, protože by tím pošlapala své mezinárodní závazky.
V roce 1998 přistoupila k Evropské dohodě na ochranu zvířat v zájmovém chovu a zkouška v kontaktním norování ji podle Holejšovského porušuje. Jeho lobbing ale nakonec nevyšel. Senát sice zákon "odpinkl" zpátky do dolní komory, ale vůli poslanců nezměnil. Svým vetem se teď o to pokusil prezident Václav Klaus.
Chybí trénink
K velké nelibosti myslivců. "Je stejně hloupé dělat norování s mřížkou, jako hodnotit plavání v bazénu bez vody," soudí prezident Asociace profesionálních myslivců ČR Libor Řehák. Jemu a tisícům dalších myslivců bezkontaktní zkouška hodně vadí.
Její hlavní nedostatek prý spočívá v tom, že psa vůbec nepřipraví na skutečné norování. Tedy na krkolomné prolézání stísněným prostorem a zejména na živočicha, který podzemní labyrint výborně zná a nezkušeného psa může zabít nebo zmrzačit.
Dřív chovatel při kontaktní zkoušce poznal, že některé psy na norování použít nemůže, dnes se ale údajně naučí norovat za mřížkou i mnoho psů, kteří by s liškou nikdy do kontaktu nešli.
Po zavedení bezkontaktní zkoušky se podle myslivců zvýšil počet zraněných i zabitých psů při norování, i když to statistikami nemohou nijak doložit. Řada chovatelů pak psa k norování raději vůbec nepoužívá, protože jej za současných podmínek nemůže dostatečně vycvičit.

"Když se cena štěněte norníka pohybuje od pěti do padesáti tisíc a vycvičeného psa od dvaceti do sto padesáti tisíc, je jasné, že se obávají, aby o něj nepřišli," vysvětluje jednatel největší profesní organizace Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Podle něj je pro psy ještě nebezpečnější setkání s černou zvěří, která je přemnožená v celé střední Evropě. "Stačí, když mladý kňour, který má poměrně ostré zuby, jednou trhne hlavou a ze psa tečou střeva."
Ve stresu
Ochránci považují zkoušku bez mřížky za týrání lišek - zbytečně je prý stresuje.
"Je to svévolné vyjmutí z výčtu týrání jen proto, že si někdo potřebuje vycvičit psa. To je absurdní," zlobí se Holejšovský.

Odpůrci kontaktních zkoušek se také bojí, že může docházet k různým excesům. Jeden takový případ popisuje předseda sdružení Svoboda zvířat Tomáš Popp. Na konci 90. let navštívil v jedné vesnici u Domažlic mezinárodní závod v norování, a byla to podle něj docela brutální podívaná.
"Ačkoli už fungoval zákaz, zkouška stále probíhala kontaktně. Nemohl jsem ale nic nafotit nebo natočit, jelikož mě myslivci chtěli inzultovat. Podal jsem trestní oznámení, ale oni tvrdili, že norovali bezkontaktně," říká aktivista. Myslivci tenkrát při zkoušce využili i jezevce, kterého Popp později našel pohozeného v nedalekém lomu.

Myslivci uznávají, že určitý stres kontaktní zkouška liškám způsobuje. Na její obhajobu však argumentují, že lišky mají jiný práh bolesti, pro řadu z nich je to rutinní záležitost a je i v zájmu jejích majitelů, aby netrpěla.

"V televizi se neustále ukazuje záběr, jak jsou pes s liškou do sebe zakousnutí a musejí se ponořit do sudu s vodou, aby se oddělili. K tomu ale dochází jednou z dvaceti třiceti zkoušek," tvrdí Miloš Loskot z Okresního mysliveckého spolku ve Svitavách.
Smyslem zkoušky prý není, aby pes na lišku zaútočil, ale aby ji oběhl a vyhnal ven z nory. Když ji pak při skutečném lovu zakousne hluboko pod zemí, je na něj dospělá liška příliš těžká, aby ji vytáhl nahoru. Jestliže ji však z nory vypudí, jeho pán ji nahoře může zabít.
Kontakt i dnes
Aktivita ochránců zvířat je záslužná už jen proto, že si někteří myslivci hledí jen vlastních zájmů a k přírodě se nechovají úplně šetrně. Taková kontrola je potom namístě a měla by být ku prospěchu všech poctivých myslivců.
Nicméně tady ochránce usvědčuje z liknavosti jedna důležitá skutečnost. Zkouška z norování je povolená jen bezkontaktně, ale jelikož ji pes nemůže absolvovat hned "z voleje", ještě před ní probíhá výcvik.
A to kontaktně. Zákon zakazuje štvát zvířata proti sobě s výjimkou lovu, ale někteří myslivci si to vykládají tak, že mohou své psy připravovat kontaktně, jelikož výcvik je součástí lovu. Zbytek si myslí opak.

"Vykladatelem je vždycky jen soud a dosud nebyl nikdo odsouzen. Může existovat určitý počet chovatelů, kteří si doma udělali umělou noru, a tam psa připravují, ale o ničem takovém nevím. Zkušební řády Českomoravské myslivecké jednoty, které jako jediné upravují zkoušky z norování, povolují jen bezkontaktní výcvik," říká Kostečka.
Myslivci z Mostecka a Svitavska, jež jsme oslovili, nám jeho slova potvrdili. Pokud tak dnes chovatel cvičí psa kontaktně, bývá to jeho osobní iniciativa. "Můžete chodit třeba každou sobotu na umělou noru, která je vaše nebo kamarádů, a není tam žádný rozhodčí. Jestli někdo psa nepřipravuje, je to jeho problém, protože přípravu zákon nezakazuje," nepřipouští Řehák jinou možnost.

Ochránci zvířat to pochopitelně za porušení zákona považují, ale nijak razantně proti podobným praktikám neprotestují. "Mohli by na to upozorňovat, ale jen pokud se o tom dovědí," říká Holejšovský. Jestliže se někdo nechytne přímo při výcviku, nedá se prý nic dělat.
Mnoho chovatelů norníků zase jezdí do Polska či na Slovensko, kde zkoušky probíhají kontaktně. Podle Kostečky jsou povolené minimálně ve třetině zemí Evropské unie včetně Itálie nebo Francie.

Jak je vidět, ke kontaktu lišky a psa v umělé noře dochází často i u nás. Buď někde v ústraní, nebo pes prohání místo české lišky její zahraniční kamarádky. Nikomu to nevadí. Pokud ochránci považují kontaktní zkoušku za týrání, neměli by hájit své principy důsledněji?
Zdravý jako liška
Myslivci zdůrazňují, že psy musejí vycvičit, protože jinak nebudou schopni splnit své závazky. "Zákon o myslivosti stanovuje, kolik musíte mít psů při honitbě na norování nebo na drobnou zvěř," vysvětluje Kostečka.
Podle Řeháka mají myslivci ze zákona nařízenou řadu úkolů a když je nesplní, hrozí jim sankce. Liška je z jejich pohledu významný predátor a musí se lovit. Na nutnosti regulovat stav lišek v České republice se ostatně shodnou i s ochránci. Ideální rovnováha by nastala, kdyby na pět set hektarů lesa připadla jedna liška, v současnosti jich bývá pět až deset.
Je jich tolik i proto, že se myslivcům společně s veterinární správou podařilo během 90. let vymýtit vzteklinu. Kromě vakcíny se tehdy do návnady přidával i tetracyklin, antibiotikum, které mělo při pitvě lišky prokázat, jak se dařilo vakcínu šířit.
I díky němu jsou dnes lišky zdravé a úspěšně odolávají vzteklině, prašivině a dalším chorobám. "Kvůli jejich nárůstu chybí drobná zvěř jako bažanti, zajíci, koroptve a křepelky. Liška bez problémů konzumuje i chráněné živočichy, například čolky, žáby, mloky a tetřevy, ale nejčastější její potravou jsou hlodavci.
V posledních teplých letech je to velmi dostupná potrava," popisuje Kostečka liščí apetit. Zvyšují se i její vrhy. "Dříve měla čtyři pět liščat, dnes jich vychová třeba i osm," říká Radomír Trubač z Okresního mysliveckého spolku v Mostě.
Liška se také čím dál častěji vydává ke stavením, slídí kolem popelnic, krade vejce a dělá neplechu. "V minulosti se přitom držela od lidí v uctivé vzdálenosti," podotýká Holejšovský. Rys, jediný zdejší přirozený predátor lišek, se omezeně vyskytuje jen v Jeseníkách, Beskydech a na Šumavě a s mnohatisícovou liščí armádou si nemůže poradit. A tak musí úřadovat člověk.

Podle myslivců chtě nechtě. "Vadí mi, že se norování prezentuje jako nějaké psí závody. Jestli si někdo představuje, že je norování zábava, je to mylná představa.
Každý myslivec je se psem velice úzce spjatý a když pes zůstane v noře, kolikrát nám trvá dva tři dny, než jej ze zmrzlé země vykopeme," tvrdí Řehák a navrhuje, aby norníci a další myslivečtí psi získali, stejně jako jejich policejní či záchranářští kolegové, status pracovních psů, protože riskují život.
Kožichy nelákají
Když ani pro samotné myslivce není norování nic extra příjemného, proč neloví zrzavé šelmy jinými způsoby? "Viděl jste někdy v lese lišku?" odpovídá také otázkou odborník na myslivost na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně Josef Hromas.
"Asi ne. Lišek je tady sice možná až desetkrát víc, a přesto se s nimi normálně nesetkáte." Myslivci střílejí lišky na čekané či honu, ale vždy jde prý, na rozdíl od norování, o náhodné setkání.

Nejčerstvější údaje se vztahují k roku 2006, kdy tu myslivci celkem ulovili přes 52 tisíc lišek, a z toho pomocí norníků přes devět tisíc. To tedy ukazuje, že setkání sice mohou být náhodná, ale je jich 43 tisíc do roka.

Dříve se lišky lovily i do želez, pomocí dýmovnice, plynu či jedu. Od těchto způsobů se ale už naštěstí upustilo. Liščí ostatky se odvezou do kafilerky nebo posypou vápnem a zakopou v lese. Maso se většinou nekonzumuje a za kožešinu prý lovec moc neutrží.
"Nehledě na to, že málokterým ženským sluší," usmívá se lišácky Hromas. Myslivec si podle něj za zabitou lišku od svého spolku nejčastěji vyslouží jen body, za něž pak na podzim dostane zajíce či bažanta.
Veterinární správa pak myslivcům při výskytu vztekliny platívala tzv. zástřelné, jež činilo několik set korun za kus. Připomeňme si nakonec, co se bude dít nyní.
Po prezidentově vetu přicházejí v úvahu dvě možnosti. Poslanci Klause nepřehlasují a zákon se vrátí opět na začátek, což je méně pravděpodobná varianta.
Podle té druhé sněmovna veto přehlasuje a zákon začne platit. V tom případě by zřejmě někteří senátoři podali stížnost k Ústavnímu soudu. "Myslím, že by zákon shledal v rozporu s ústavou, protože podle ní Česká republika musí dodržovat mezinárodní dohody, které podepsala, a tento zákon jednu z nich porušuje," domnívá se Holejšovský.
Myslivci ale žádají jasné podmínky. "Souhlasím, že veřejnost může diskutovat, zda norování ano, či ne. Když ho ale necháte jako způsob lovu, tak musíte psa dostatečně připravit. Jinak je to pokrytectví," říká Řehák.

Soudy loni potrestaly za týrání zvířat 17 lidí

16. března 2008 v 14:13 | Novinky.cz |  Týrání zvířat v novinách

Soudy loni potrestaly za týrání zvířat 17 lidí

Snímek týraného zvířete. Ilustrační foto. foto: Archiv Právo
/* <![CDATA[ */fotogallery.fillArray( 0, '', 'http://media.novinky.cz/426/104260-article-vjfrn.jpg', 'http://media.novinky.cz/426/104260-gallery-vjfrn.jpg', 400, 285, 700, 500, 'Snímek jednoho z vyhladovělých bývalých závodníků','Archiv Právo','');/* ]]> */
České soudy loni potrestaly za týrání zvířat 17 lidí. Je to čtyřikrát více než v předešlém roce. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti (MSp). To nyní připravuje zpřísnění postihů za týrání zvířete, a to ze současných 2 let až na 5 roků vězení.
5. 3. 2008 09:27 - 5. 3. 2008 09:39 Aktualizováno
"Dosavadní postih týrání zvířat v trestním zákoně je předmětem kritiky nejen ze strany osob, které se zabývají ochranou zvířat, ale i některých státních orgánů. Proto odborníci ministerstva spravedlnosti vymezili nejnebezpečnější formy takového jednání, zvýšili trestní sazby a formulovali novou skutkovou podstatu, kterou je zanedbání péče o zvíře z nedbalosti," řekla Právu mluvčí MSp Zuzana Kuncová.
Dodala, že nová podoba trestního zákoníku by měla mimo jiné umožnit náležitě opakovaný postih pachatelů této trestné činnosti a potrestání v případě týrání většího počtu zvířat.

Vedou kočky a psi

Podle ochránců zvířat jsou v Česku nejčastěji týrané kočky, psi a hospodářská zvířata. "Jsou nejsnadněji při ruce. Pokud ale vycházíme ze stížností a z dotazů přicházejících do naší nadace, jsou nejčastěji týráni psi," uvedla Alena Heinová z Nadace na ochranu zvířat.
Fakt, že psi a kočky patří v této souvislosti k nejohroženějším, dokládá i případ z Frýdecko-Místecka, kde muž předloni v obci Morávka utýral brutálně kočku. Případ se provalil před několika týdny, poté, co jeden z pachatelů umístil záznam na internet.
Statistiky MSp jinak z dlouhodobého hlediska vykazují pokles stíhaných a potrestaných osob za trápení zvířat. Od roku 1998 si trest u soudu vyslechlo ročně v průměru kolem 20 osob.
Kauza brutálního týrání kočky na severu Moravy
Za utýrání kočky čelí muž trestnímu oznámení
Obvinění za brutální utýrání kočky je na spadnutí
Kočku utýrali v Moraváce u Frýdku-Místku, policie začala s výslechy
Policie zná jména lidí, kteří nechali psa roztrhat opilou kočku
Opili kočku, nechali ji roztrhat psem a vše si natáčeli
Majitel poštval svého psa proti kočce.Majitel poštval svého psa proti kočce.

Živý tvor nebo věc

Ochránci zvířat i znalci z oboru změny navrhované ministerstvem vítají. Heinová se přimlouvá i za další úpravu, změnit definici zvířete jako věci na živého tvora. "Zvíře sice nemůže být v právním řádu člověkem, ale mělo by mít v legislativě samostatné postavení. Mělo by být zajištěno, že se s ním bude zacházet či nakládat jako s živým a cítícím tvorem," sdělila.
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna je zvířeti v českém právu už ale zvláštní postavení přiznáno.
"Vztah ke zvířeti jako živému tvoru a odpovědnosti člověka vůči němu řeší mimo jiné veterinární zákon a zejména pak zákon na ochranu zvířat proti týrání. Stanoví, že zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu," konstatoval.
Nevidí přitom problém ani v případné změně terminologie v trestním či občanském zákoníku ve smyslu nazvání zvířete živým tvorem. "Je však třeba dodat, že ze zodpovědnosti za chované zvíře a z případné škody jím způsobené se majitel nevyviní," shrnul Duben.
Kateřina Beránková , Právo