Leden 2008

Lovci bestií jdou po tyranech

31. ledna 2008 v 14:58 | Blesk - noviny |  Týrání zvířat v novinách

Lovci bestií jdou po tyranech

Poštvali psa na bezbrannou kočku, do které předtím obrátili láhev alkoholu.
Pomalé utýrání zvířete si nahráli na mobil a zveřejnili na internetu. Teď po nich jde nejen policie, ale po internetu i naštvaní lidé. Na internetu se zrůdný čin party mladých lidí z Morávky probírá ve všech diskuzích. Vznikly dokonce speciální webové stránky, na nichž autor shromažďuje všechny informace o lidech, kteří byli u brutálního týrání.
Za jediný den existence stránek se autorovi podařilo shromáždit informace o šesti účastnících krvavého večírku. "Když jsem si o tomto otřesném případu přečetl v novinách, tak mi úplně vyhrkly slzy. Co je toto proboha za lidi? Opravdu upřímně jim přeji do života neštěstí a utrpení," napsal Pavel, jeden z účastníků 'lovu na lidské bestie '.
Většina příspěvků je ovšem mnohem drastičtější. Parta mladých lidí se tak teď nemusí obávat už jenom policejního vyšetřování, ale i reakcí svých přátel, kteří je postupně na internetu odhalují.
Autor: tb (27. 1. 2008) Webové stránky, na kterých autor shromažďuje informace o celém případu
Webové stránky, na kterých autor shromažďuje informace o celém případu
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Záběr dívky z nahrávky
Záběr dívky z nahrávky
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Záběr jednoho z mladíků z nahrávky
Podle lovců bestií natočil brutální video Valdemar Kostka
Podle lovců bestií natočil brutální video Valdemar Kostka

Případ utýrané kočky: První výslech!

31. ledna 2008 v 14:55 | Blesk - noviny |  Týrání zvířat v novinách

Případ utýrané kočky: První výslech!

Policie už vyslechla mladíka, který se zúčastnil krvavé párty, na níž společně s dalšími kamarády opili kočku a pak ji nechali brutálně roztrhat psem.
Video, které parta natočila v roce 2006 v obci Morávka na Frýdecko-Místecku, kolovalo na internetu. Tvář jednoho z účastníků poznal svědek v Praze a tamní policie se začala případem zabývat. Policie už zná i jména a totožnost dalších účastníků.
"Mladíka jsme vyslechli. Přiznal, že se akce zúčastnil. Odmítl, že by se zapojil do týrání kočky," řekl mluvčí frýdecko-místecké policie. Mladík uvedl, že se jednalo o soukromou párty a s policisty spolupracoval. Ti nyní sbírají důkazy a připravují výslechy dalších účastníků akce. Zatím policie podezřívá čtyři mladíky ve věku 24 a 25 let. "Jeden z podezřelých pochází z Ostravy, druhý z Frýdku-Místku, další dva ze dvou okolních vesnic," řekla novinářů mluvčí pražské policie Eva Brožová.
Pražská policie už kompletní spis předala kolegům do Frýdku-Místku, kteří nyní mají vyšetřování na starost.
Opilí mladíci podle záznamu pořízeného videokamerou kočku nejprve opili a pak na ni poštvali psa. Na zahradní party se pak nevyrovnaným soubojem bavili. Polomrtvé zvíře nakonec zabil jeden z účastníků akce, který kočce šlápl na hlavu.
Autor: ČTK (24. 1. 2008) Nejdříve kočku ´nalili´...
Nejdříve kočku ´nalili´...
...pak na ni pustili psa...
...pak na ni pustili psa...
...mrtvé zvíře stále točili.
...mrtvé zvíře stále točili.
Tito dva lidé se hnusného týrání zúčastnili
Tito dva lidé se hnusného týrání zúčastnili

Policie identifikovala trapitele, kteří utýrali kočku!

30. ledna 2008 v 14:54 | Blesk - noviny |  Týrání zvířat v novinách

Policie identifikovala trapitele, kteří utýrali kočku

Aktualizováno v 16:28.

Smutný příběh kočky, kterou trapitelé na party nejprve opili a pak ji nechali roztrhat psem, nenechal snad nikoho chladným.
Policie dostala desítky telefonátů od lidí z celé republiky. Rozhořčení čtenáři volali i do Blesku a redakce poznatky o pachatelích předávala kriminalistům z Prahy, kteří začali případ na začátku týdne vyšetřovat. "Na základě informací se podařilo určit místo, kde se hrůzná scéna s týranou kočkou odehrála. Nachází se na Frýdecko-Místecku a pachatelé jsou ve věku okolo 24 let," řekla Blesk.cz mluvčí pražské policie Eva Brožová.
Zároveň dodala, že policie děkuje občanům za informace, na jejichž základě mohla najít účastníky hrůzné party. "Protože se událost odehrála na severu Moravy, předáváme veškeré informace a spis o případu našim kolegům na Moravu," sdělil Blesk.cz jeden z šéfů pražské kriminálky.
Podle psychologa Petra Šmolky se v tomto případě projevuje kombinace sadismu a exhibicionismu. "Tato forma exhibicionismu je často spojená s poruchou sexuální orientace," popisuje Šmolka. Podle něj může autory videa, kterým hrozí až dva roky vězení, pohlavně vzrušovat nejen sadistické týrání čtyřnohého tvora, ale i následné vychloubání se hrůzným činem na internetu.
Autor: sta, luk, čtk (23. 1. 2008) Nejdříve kočku ´nalili´...
Nejdříve kočku ´nalili´...
...pak na ni pustili psa...
...pak na ni pustili psa...
...mrtvé zvíře stále točili.
...mrtvé zvíře stále točili.
Tito dva lidé se hnusného týrání zúčastnili
Tito dva lidé se hnusného týrání zúčastnili

Senátoři odmítli týrání lišek, zákon vrátili poslancům

30. ledna 2008 v 14:01 | Novinky.cz |  Týrání zvířat v novinách

Senátoři odmítli týrání lišek, zákon vrátili poslancům

Podle senátora Martina Mejstříka je v současnosti lov jen sportovní disciplínou. foto: PRÁVO/Petr Hloušek
/* <![CDATA[ */fotogallery.fillArray( 0, '', 'http://media.novinky.cz/809/68091-article-gnmlh.jpg', 'http://media.novinky.cz/809/68091-gallery-gnmlh.jpg', 400, 285, 700, 500, 'Senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny)','PRÁVO/Petr Hloušek','');/* ]]> */ /* <![CDATA[ */ fotogallery.init('domaci'); /* ]]> */
Senát neschválil novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, kterou mu podstoupila Sněmovna. Návrh senátoři vrátili poslancům. Odmítli především změnu, která by znovu umožnila při výcviku loveckých psů přímý kontakt s liškami.
17. 1. 2008 11:30 - 17. 1. 2008 11:41 Aktualizováno - PRAHA
Pro pozměňovací návrh, který by zachoval bezkontaktní norování, bylo 36 senátorů, proti jen tři z přítomných 58 členů horní komory.
"Možnost kontaktního výcviku psa je v přímém rozporu s myšlenkou ochrany proti týrání zvířat, změna je pro mě nepřijatelná," uvedl místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS).

"Ta změna je pro mě nepřijatelná nejen proto, že my lišky si musíme pomáhat," dodal s nadsázkou senátor.
Podle něj je pro lišku výcvik stresující a často spojen s bolestí a zraněními. "(Novela) je také v rozporu s evropskou dohodou o ochraně zvířat a zájmových chovech," dodal senátor.
"Takový výcvik loveckých psů jde proti duchu zákona a riskujeme, že se dostaneme do rozporu s mezinárodními smlouvami," podpořila Lišku nezávislá senátorka Soňa Paukrtová. "Týrání lišky při výcviku psa je nespornou skutečností, jde o pouhou zábavu," uzavřela.
Myslivci na honu.:. Myslivci na honu.foto: ČTK/Vladislav Galgonek
Nezávislý senátor Martin Mejstřík uvedl, že mřížka zamezovala stresování a zranění nejen lovené zvěře, ale také psů. "Historicky byl lov o něčem jiném, nyní je to čistě sportovní disciplína, nejedná se o zajištění obživy," upozornil.

Rabas: Zákon můžeme rovnou zrušit

Podle novelizace, kterou v prosinci schválila Sněmovna, by měli lovečtí psi opět moci při výcviku přijít do kontaktu s lovenou zvěří. Dosud je přitom liška ve cvičné noře od psa oddělena mřížkou, která chrání obě zvířata. Pro umožnění kontaktního norování byla mírná nadpoloviční většina poslanců.
Poslankyně a poslanci Strany zelených ve Sněmovně.:. Poslankyně a poslanci Strany zelených byli proti umožnění kontaktního norování.
Foto: Právo
Nejhlasitěji proti návrhu vystoupili zejména poslanci ze Strany zelených. "Spíš by se to mělo jmenovat zákon na týrání zvířat," řekl tehdy Novinkám poslanec SZ Přemysl Rabas.

"Pes se vytáhne z nory, do něj bude zakousnutá liška. Hodí se pak do sudu s vodou, aby se od sebe odtrhli. Liška se tak používá opakovaně," popsal postup Rabas. "Jestli tohle není týrání zvířat, tak se ten zákon může zrovna zrušit," popsal.

Lékařské fakulty upouštějí od pokusů na zvířatech

29. ledna 2008 v 14:56 | týden.cz |  Týrání zvířat v novinách

Lékařské fakulty upouštějí od pokusů na zvířatech

17.01. 07:00 Původní zpráva
Ilustrační fotoZa oceánem ubude zabitých psů. Tamní lékařské fakulty je od února definitivně přestanou používat při pokusných operacích. Také v Česku, kde se každý rok při výuce použije několik tisíc zvířat, se školy učí, jak se spoléhat na figuríny místo dýchajících savců.
Byla to letitá praxe: laborantka vyndala flekatého bígla z klece, píchla mu injekci s anestetikem a počkala. Když pes usnul, odnesla ho na sál před skupinku mediků, kteří mu otevřeli hrudník a pozorovali jeho tlukoucí srdce. Když univerzitní výcvik skončil, "nejlepšího přítele člověka" provizorně zašili a usmrtili. Pak už putoval do kafilérie. Jenže s tím je teď konec - od února přestává s využíváním psů pro cvičné operace poslední severoamerická vysoká škola, Case Western Reserve University ze státu Ohio.
Pokud už nebudou žáci moci sledovat vnitřní orgány in vitro, jak se tedy budou trénovat? Hlavně na pohyblivých figurínách a pomocí počítačových programů; obojí umožnil rozvoj nových technologií. "Studenti se stanou stejně dobrými doktory i bez operací zvířat," řekl k tomu v listu New York Times Francis Belloni, děkan New York Medical College.
Ilustrační fotoStop pokusům na psech však ještě neznamená, že studenti za oceánem se na zvířatech přestanou učit úplně. Podle nevládní organizace Lékařský výbor pro odpovědnou medicínu (Physians Committee for Responsible Medicine) v USA stále působí jedenáct lékařských fakult - z celkového počtu zhruba sto třiceti -, jež zvířata kvůli studiu nadále zabíjejí.
Česká praxe
Cvičné operování živých psů, žab či potkanů je běžné i v Česku, ale také na tuzemských lékařských fakultách se od praxe pozvolně ustupuje, leč pomaleji než ve Státech. "USA jsou v nahrazování pokusů na zvířatech velmi pokrokoví, na mnoha univerzitách se už studenti učí pouze pomocí alternativ," říká Veronika Charvátová, jež se v organizaci Svoboda zvířat věnuje projektu Humánní vzdělávání.
Bojovníci za přísnější ochranu zvířat nemají mezi vědci nejlepší jméno. Profesoři medicíny jim vzkazují: je lepší zabít zvíře, když to v budoucnu pomůže zachránit lidský život. Na některých fakultách však berou argumenty aktivistů vážně a studenti tam dostávají na výběr, zda se chtějí učit operacím na živém tvorovi nebo dají přednost alternativní variantě, třeba figurínám, jež jsou díky novým materiálům věrnějšími kopiemi. Charvátová uvádí jako doklad (z jejího pohledu) progresivní školy Lékařskou fakultu Hradec Králové.
Ilustrační fotoVysoké školy získávají pokusná zvířata buď z vlastních laboratoří, nebo je kupují z velkochovů. Praxe známá ze světa lidí, tedy odkázání ostatků na vědecké účely, zatím není mezi majiteli domácích mazlíčků či chovatelů dostatečně známá. Přitom dárcovství těl je právně možné.
Zvěř v číslech
Zjistit přesně, kolik zvířat v Česku zemře při univerzitních pokusech (ale nejen při nich), není snadné, nikdo to totiž neeviduje. Institucí, která kontroluje a povoluje pokusy na zvířatech, je Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ), jež spadá pod ministerstvo zemědělství. Ta má k dispozici pouze obecná čísla o počtech zvířat nasazených na pokusy - v roce 2006 to bylo cca 390 tisíc tvorů, z toho zhruba sedm tisíc v oblasti výuky a výchovy.
Proč nejsou zaznamenávány počty utracených kusů? Důvodem prý je, že kdokoli, kdo žádá o licenci na pokusy, musí předložit plán projektu, v němž je určeno i to, jak se se zvířaty po experimentu naloží. Konkrétní konec už tedy nikdo nezkoumá, neboť je popsán v předběžné dokumentaci. "Obecně lze říci, že utraceny jsou téměř všechny laboratorní myši a potkani, dále křečci a morčata a většina králíků," dodává Petr Vorlíček z ministerstva zemědělství. Tedy hodně přes sto tisíc zvířat.
Jaká zvířata se používají
V předloňském roce proběhlo oficiálně nejvíc pokusů na ptácích a rybách, šlo zhruba o 240 tisíc kusů. Druzí v pořadí jsou hlodavci, jichž laboratořemi prošlo na 125 tisíc. Králíků bylo šest tisíc. Psů, koček a primátů bylo v Česku použito mnohem méně, asi 450.
Z čísel ÚKOZ vyplývá, že nejvíc zvířat spolknou biologická studia a farmacie. Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu k tomu dodává, že využívání živých tvorů je i v těchto oborech na ústupu, ale bohužel pomalém - oproti školství prý nemá farmacie k dispozici tolik alternativních metod. V těchto oblastech bývají také obvykle v laboratořích zkoumáni psi, kočky a opice; opice třeba kvůli lékům na kardiovaskulární choroby, psi zase slouží na experimenty s nervovou soustavou.
Ilustrační foto: Profimedia

Psí život nebývá vždycky úplně lehký

29. ledna 2008 v 14:11 | Denik.cz |  Týrání zvířat v novinách
Nejdéle ze všech chráněnců obývá psí útulek v Sedlištích desetiletý chlupatý a milý psí veterán Tibetka. Na nový domov čeká už rok. Nejdéle ze všech chráněnců obývá psí útulek v Sedlištích desetiletý chlupatý a milý psí veterán Tibetka. Na nový domov čeká už rok. Foto: DENÍK/Marek Cholewa

Téma Deníku: Psí život nebývá vždycky úplně lehký

22. 1. 2008 12:14 Region - Psi jsou nejlepšími přáteli člověka, ale někdy mohou být lidem na obtíž. Určitě ne všem je příjemný výskyt volně pobíhajících psů ve městě, a to je pak úkol pro městské strážníky. Jim patří povinnost tyto psy odchytit a podle veterinárního zákona umístit do útulku, nebo jiného tomu určeného zařízení. Dobrá zpráva je, že po letošních Vánocích se lidé nezbavovali psů, které dostali jako nechtěný dárek. Špatná zpráva je, že nechtěné psy vyhazují po celý rok. Fotogalerie zde Deset štěňat zabila lidská bezcitnost
Psí útulek v Sedlištích si na nevytíženost rozhodně nemůže stěžovat. "Rok od roku je to horší a horší. Kdysi se objevovalo více vyhozených opuštěných psů jen po Vánocích, teď už se s takovým odporným hyenismem setkáváme v průběhu celého roku. V člověku to vzbuzuje jenom bezmoc a vtek," konstatovala smutnou skutečnost provozovatelka psího útulku v Sedlištích Eva Vinklárková.
Naposledy se s neuvěřitelným týráním psů setkala vloni v prosinci. "Lidé k nám do útulku přivezli dvakrát po sobě maličká asi pětitýdenní štěňata. Jedny někdo vyhodil někde u potoka a druhé do popelnice. Byla ještě příliš malá, neměla žádné obranné látky, byla bez mámy a úplně podchlazená. Hned jsem jim zapnula elektrickou vyhřívací podušku, aby se zahřála a nadojila jim mléko od naší kozy. Snažila jsem se je zachránit a vypiplat, krmila jsem je stříkačkou i přes noc co dvě hodiny, ale bylo příliš pozdě. Jedno po druhém odcházelo. Cítila jsem neuvěřitelnou bezmoc a přemýšlela o tom, jestli vůbec má smysl dělat to, co dělám," povídala smutný příběh Eva Vinklárková. Kvůli bezcitnosti lidí takto v prosinci umřelo deset štěňat.

Pozadí čísel

"Jinak jsme za celý loňský rok museli utratit jen šest psů, z toho dva se k nám dostali po srážce s autem a nebylo jim pomoci a další byli přestárlí, zranění nebo nevyléčitelně nemocní a velmi se trápili," vypočítávala provozovatelka útulku. "Těch deset štěňat dost ovlivnilo celkovou statistiku. Bohužel to obvykle končí tak, že si nějací takzvaní ochranáři přečtou čísla a bez toho, aby si zjistili podrobnosti, zaútočí s tím, že u nás umřelo příliš hodně psů," povzdechla si Eva Vinklárková.
Ve Frýdku-Místku bylo vloni odchyceno celkem 262 psů, z toho 207 jich bylo převezeno do útulku v Sedlištích. Pro 76 psů si přišli jejich majitelé, darováno jich bylo 103 a utraceno 16. Zbylých dvanáct psů, kteří byli odchyceni během loňského roku, je stále v útulku. Každý pes, který se ocitne v útulku, projde veterinárním vyšetřením. Pátý den je pak preventivně naočkován proti vzteklině a když je třeba, je také odčervený a odblešený. Pokud je pes odchycen na území města nemá ještě čip, veterinář jej také načipuje.
Správkyně třineckého psího útulku Anna Adamiecová

Krutý páníček

Prvních pět dnů může útulek vydat psa pouze majiteli, poté kterémukoliv zájemci. I když si chlupáče někdo odvede domů, zůstává ještě půl roku jeho
majitelem město. "Už se stalo, že se přihlásil majitel o psa, kterého už si mezitím někdo odvedl domů. Útulek nesmí poskytnout iniciály nového páníčka, majitel se v takovém případě musí obrátit na město a dále je to o lidské domluvě," vysvětlila provozovatelka útulku. Šťastná shledání se sice v útulku občas dějí, častěji se tu ale setkávají s nezájmem. "Majitel ztraceného psa třeba někdy zavolá jednou nebo dvakrát, jestli se jeho pes nenašel, a pak to vzdá a už se nestará," pokrčila rameny Eva Vinklárková.
Do útulku přichází také celá řada týraných psů. "Takoví pejsci bývají bázliví, když třeba do kotce přijdu s lopatou, abych uklidila nepořádek, propadají neuvěřitelné panice, někteří se bojí dlouhých předmětů, jiní třeba vodítek, když je s nimi majitelé mlátili. Někteří se lekají prudších pohybů a často se bojí mužů nebo i dětí," popisovala provozovatelka útulku. Někteří psi, kteří prošli týráním, mají také sklon k sebepoškozování. "Snažíme se psy, kteří k nám přijdou, dostat z nejhoršího. Ať už je to po stránce fyzické, když jsou například podvyživení, nebo jim pozvednout psychiku," řekla Eva Vinklárková. "Skoro všichni psi jsou zlatíčka, jen se na nich někdy ošklivě podepíší lidé. Většinou ale stačí dobré zacházení a takoví pejsci za ně umí být neuvěřitelně vděční," dodala.

Městští strážnici jsou pro odchyty proškolení

TŘINEC (mach) - Odchyt volně pobíhajících psů je ve městech práci městských policistů. Ovšem samotný odchyt nemůže provádět každý strážník. Volně pobíhající psi mohou být nebezpeční nejen pro lidi, kteří se nacházejí v jejich blízkosti, ale také pro městské policisty, kteří zajišťují jejich odchyt. "K odchytu psů vyjíždějí strážníci, kteří prošli speciálním kurzem. Toto školení probíhává v Brně a po jeho absolvování strážník získá osvědčení," řekl ředitel Městské policie v Třinci Josef Kužma. Při samotném zásahu pak mají městští policisté rovněž speciální rukavice. "Někdy musíme odchytávat zvlášť nebezpečná plemena, ale naštěstí zatím při zásahu nedošlo k žádnému pokousání. Ale na druhou stranu se nějaké drobné škrábance u zasahujících policistů objevily," doplnil Kužma.

Počet odchycených psů v roce 2007 v jednotlivých měsících

  • město 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem za rok
  • Frýdek-Místek 21 18 24 23 18 18 23 24 16 25 22 33 265
  • Třinec 7 15 7 11 15 8 14 12 17 9 17 18 150
  • Jablunkov 3 2 7 3 2 4 3 4 5 4 4 6 47

Nejdéle útulek obývá psí dědoušek Tibetka

FRÝDEK-MÍSTEK, SEDLIŠTĚ (jr) - V psím útulku v Sedlištích mají v současné době okolo šestatřiceti psů. Nejdéle je tu chlupatý psí veterán Tibetka. Svůj útulkový kotec tu už obývá rok. Většinou se ale psy z útulku daří umístit do "náhradních rodin" během dvou měsíců. Lidé mají největší zájem o štěňata a čistokrevné psy. I takoví chlupáči se tu totiž čas od času objeví. Naopak nejhůře nacházejí nové páníčky starší psi.
"Měli jsme tu jednoho opravdového veterána, patřil už skoro k našemu inventáři. Byl to takový hodný a milý hnědý pudlík. Byl u nás asi dva roky. Nikdo ho nechtěl jen proto, že už měl kolem dvanácti let. Jednou ale přišla taková starší paní a chtěla staršího psa. Že prý tu už ani ona dlouho nebude a staršího pejska chtěla proto, aby s ním prý mladí neměli starosti, až i ona odejde. Chtěla, abych ji nějakého psa vybrala sama. Měla jsem tehdy obrovské dilema, jestli jí dát raději toho pudlíka nebo asi desetiletého chlupatého a stejně milého Tibetku. Nevěděla jsem, jak to vyřešit. Nakonec rozhodlo, že pudlík byl v útulku déle a nový domov už si opravdu zasloužil. Myslím, že u té paní se má dobře," vyprávěla Eva Vinklárková.
Někdy je pro ni těžké loučit se s pejsky, kteří v útulku strávili dlouhý čas a už si na ně zvykla. "Snažím se na ně neupínat. Stále si opakuji, že v novém domově jim snad bude lépe," povídala. Do útulku se dostávají jen odchycení psi. Kdo by sem chtěl umístit psa, o kterého se z nějakého důvodu není schopen postarat, má smůlu. Takové psy útulek přijmout nemůže, město by pobyt takového psa neproplatilo. "Podle zákona majitel za psa ručí a je povinen se o své zvíře postarat. Setkali jsme se ale i s případem, že se lidem narodilo dítě, které mělo na psa alergii. Podali si inzerát, ale jejich psa nikdo nechtěl. Možná by bylo humánnější psa uspat, ale ani to zákon u zdravého zvířete nepřipouští. Majitel se nakonec odhodlal k zoufalému činu. Přivázal psa někde u hypermarketu a aby zvíře netrpělo, ihned nám zavolal, co udělal a jestli bychom mohli toho psa zajet odchytit," vzpomínala na zoufalý případ provozovatelka útulku.
Není vám lhostejný osud pejsků z útulku. Dnes si můžete vybrat z nabídky útulku v Sedlištích a nabídnout zvířátku domov.

V hotelu je potřeba pejsky objednávat s předstihem

SEDLIŠTĚ (jr) - V životě majitelů psů čas od času mohou vzniknout situace, kdy na pár dnů potřebují svého chlupatého mazlíka pohlídat. Někdy pomohou rodiče, příbuzní nebo známí, když ale tato možnost selže, nemusí být ještě všechno ztraceno. Pejsek může na páníčka počkat v psím hotelu. Obzvláště během období dovolených je ale třeba psy do hotelu objednat s dostatečným předstihem.
"V našem psím hotelu je možné umístit jakéhokoliv psa. Podmínkou je pouze předložení platného očkovacího průkazu. Psi jsou umístěni po jednom v kotcích se zateplenými boudami. Každý den je pouštíme podle možností i na několik hodin proběhnout a někdy je také bereme na procházku kolem blízkého lesa. Maličké psy si někdy vezmeme i domů, u větších plemen je umístění v bytě problematičtější," vysvětlila provozovatelka psího hotelu v Sedlištích Eva Vinklárková.
Psi tu mají zajištěn dohled veterináře a péči, na jakou jsou zvyklí. "Běžně krmíme speciálními kvalitními granulemi lepší střední řady. Pokud je ale některý pes zvyklý na jiný druh stravy, zajistíme ji. Je to vždy na domluvě s majitelem. Měli jsme v hotelu například psa, který byl zvyklý jen na vařené vnitřnosti nebo maso s rýží. Vyřešili jsme to tak, že jeho majitelka přinesla uvařené nasáčkované zmražené žrádlo, které jsme pak psovi jen ohřívali," zavzpomínala na náročného psího hosta Vinklárková.
O dočasné ubytování psů je velký zájem a zdejší psí hotel má i své pravidelné zákazníky. "Majitelé psů jsou s našimi službami spokojení a vracejí se. K jejich spokojenosti myslím přispívá i vesnické prostředí, ve kterém je psí hotel umístěn. Máme velkou zahradu, kde se psi mohou dostatečně proběhnout," usmívala se Vinklárková. Ubytování v psím hotelu včetně krmení vyjde pro malého psa na 95 korun a pro velkého psa 120 korun. Majitelé ale musejí zvláště v době dovolených počítat s dlouhými objednacími lhůtami. "Na léto je dobré psa do hotelu objednat nejlépe už v březnu nebo v dubnu, hned jakmile lidé znají termín dovolené. Vloni poprvé jsme měli úplně plno i přes Vánoce. Ostatní termíny nejsou tolik plné, ale vždy je výhodnější se objednat předem," upozornila Vinklárková.
(jr, mach, lew)
E-mail na autora článku: jmeno.prijmeni@denik.cz
(jmeno.prijmeni = jméno a příjmení autora článku)
Pokud je článek psán pod zkratkou,
použijte e-mail: redakce.internet@denik.c

Kdo dělá nejvíc pokusů na zvířatech? Ministerstvo kultury

28. ledna 2008 v 14:55 | týden.cz |  Týrání zvířat v novinách

Kdo dělá nejvíc pokusů na zvířatech? Ministerstvo kultury

22.01. 07:00 Původní zpráva
Kroužkování. Ilustrační fotoV Česku se ročně použije 400 tisíc zvířat na pokusy. Skoro polovina z toho připadá na ministerstvo kultury. Oficiálně je totiž experimentem i značkování ptáků, kroužkovací stanice je přitom součástí Národního muzea. Její pracovníci museli mimo jiné absolvovat zvláštní školení, jak se chovat k pokusným tvorům.
Úředníci ministerstva kultury tomu v roce 2002 moc nechtěli věřit - měli odsouhlasit vznik resortní komise, která by dohlížela na pokusy na zvířatech. Jaké experimenty se u nás, prosím vás, dělají? ptali se. Tím, kdo jim musel vše trpělivě vysvětlovat, byl Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea.
Už v roce 1991 totiž schválila Česká národní rada zákon na ochranu zvířat před týráním. Legislativa ve svém třetím paragrafu říká: "...pokusným zvířetem je zvíře, které je použito k pokusným účelům, je s ním manipulováno a jsou vytvářeny a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují."
Jakkoli to vypadá směšně, kroužkování ptáků a značkování ryb je tedy oficiálně pokusem na zvířatech, k čemuž musí mít patřičná organizace zvláštní akreditaci. Aby licenci mohla získat, musí její pracovníci projít týdenním školením, na ministerstvu zemědělství je třeba předložit podrobný rozpis projektu, nutná je již zmíněná dohlížející resortní komise.
"Spadáme pod Národní muzeum, tedy pod ministerstvo kultury. Všechno to papírování bylo náročné, ale nakonec jsme to úspěšně zvládli," vypráví Cepák. Jeho předchůdci ve vedení stanice se snažili úmornou proceduru maximálně oddalovat, ale s postupujícím časem jim Ústřední komise pro ochranu zvířat stále častěji šlapala na paty, a tak sebou museli v roce 2002 pohnout.
V roce 2006 ornitologové nasadili plechový plíšek na nohy či křídla 170 tisícům ptáků, což udělalo z ministerstva kultury suverénně největšího tuzemského experimentátory se zvěří. Daleko za ním zůstala jak akademie věd, tak ministerstvo školství, pod nějž spadají univerzity. Kroužkovaní ptáci se do tabulek počítají od roku 2003.
Překvapivá kulturní data kromě ornitologů doplňují ještě přírodovědná muzea - Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum v Opavě a Husitské muzeum v Táboře. "Tato pracoviště provádějí 'výzkumy na zvířatech' v rámci zoologické dokumentace svého zájmového území a v rámci výzkumných záměrů a výzkumných projektů, na něž získávají granty," říká k tomu tisková mluvčí Marcela Žižková.
Foto: Profimedia

Uhynulé domácí prase odhodil majitel do lesa

28. ledna 2008 v 14:54 | azpravy.atlas.cz |  Vybíjení zvířat v novinách

Uhynulé domácí prase odhodil majitel do lesa

22. 1. 2008
Svitavy - Že lidé vyhazují do lesa odpadky a nepotřebné věci, je už dnes bohužel každodenní realita. To co však objevila na okraji lesa u Vysokého Pole na Svitavsku Margita Zahálková jí doslova vyrazilo dech. V porostu leželo mrtvé dvousetkilové prase domácí. Případem se nyní zabývá i policie.
"Chodím do lesa každý den odpoledne na zdravotní procházku. Spaluji tak cholesterol," říká objevitelka nezvyklého nálezu Margita Zahálková. Prase mělo nohy svázané lanem a uříznuté uši. "Chovatel, kterému čuník uhynul, chtěl takto pravděpodobně zabránit zjištění odkud mrtvé zvíře pochází. Prasata totiž mají na boltcích vytetovaná čísla, podle nichž lze poznat, z jakého chovu pochází," dodala Zahálková.
Hajný lesního revíru přivolal k nálezu mrtvého domácího prasete také policii. Ta se nyní pokusí zjistit, komu mohlo zvíře patřit. Chovatel se totiž dopustil přestupku proti životnímu prostředí. Pokud se jeho vlastníka nepodaří vypátrat, budou muset odbornou likvidaci v kafilérii, která může stát i několik tisíc, zaplatit lesáci ze své pokladny.
Zdroj: René Flášar

Štěňata někdo odhodil v lese

27. ledna 2008 v 14:52 | azpravy.atlas.cz |  Týrání zvířat v novinách

Štěňata někdo odhodil v lese

21. 1. 2008
Milevsko - Neskutečný hyenismus a bezcitnost. Nevinná, bezbranná štěňátka někdo hodil do pytle, zavázal a zavezl do lesa. Kdyby nebylo všímavých lidí, bezbranná štěňata by se udusila.

Minulý týden přivezla Městská policie do Městského útulku v Milevsku na Písecku dvojici černobílých štěňat pouliční směsky. Dvě fenečky už ale nemusely žít.
"Přivezli nám je strážníci. Původně byli pejsci tři, ale jedno štěňátko si vzali ti lidé, co je našli," prozradila pracovnice útulku Petra Bardová.
Dvě fenečky si asi protrpěly svoje, jsou plaché a lidí se bojí. V útulku je ošetřili, odčervili, nakrmili a psí holčičky teď už jen čekají, až se najde někdo hodný, kdo jim dá domov.
"Vhodné jsou do domku, ale i do bytu. Myslím si, že vděční budou za cokoli, hlavně když se jich někdo ujme a bude na ně hodný," říká paní Bardová.
Ten, kdo by si ale chtěl jednu, či obě fenky, které zatím nemají jména z útulku, odvézt, by si měl dobře rozmyslet, zda k tomu má podmínky a hlavně čas. V útulku mají totiž i zkušenosti s nadšenci, kteří strašně moc chtějí psího společníka a za dva týdny ho přivezou zpět, že na něj nemají čas, nebo že jim zničí koberce, či boty.
Útulek si navíc vyhrazuje právo budoucnost svěřených štěňátek sledovat i nadále.
"Chceme, aby se opravdu pejsci dostávali do opravdu dobrých rukou. Vždy si poznamenáváme jména, adresu, což si ověřujeme podle občanky, a pak sledujeme, jak se pejsci mají, jak se k nim nový majitel chová. Týrání zvířat u nás není žádná výjimka a tomu my chceme předejít," dodává pracovnice útulku.
V milevském azylu pro opuštěná zvířata mají ale i další opuštěné chlupáče, takže ten, kdo sem přijde, nemusí odejít jen se štěňátkem.
Zdroj: Saša Hynek

Farmář týral bažanty hlady, zvířata se jedla mezi sebou

27. ledna 2008 v 14:41 | Denik.cz |  Týrání zvířat v novinách
"Já nejsem Jaroslav Hašek," tvrdí Jaroslav Hašek. Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Farmář týral bažanty hlady, zvířata se jedla mezi sebou

16.1.2008 16:29, aktualizováno 16.1.2008 18:29 Brno - Brněnský krajský soud potvrdil trest Jaroslavu Haškovi, který týral zvířata. Na jeho farmě uhynuly stovky bažantů. Jaroslav Hašek z Jihlavska koupil před pár lety hospodářský statek v Salavicích nedaleko Třešti. Před dvěma roky měl podnikatelský plán. Chtěl chovat bažanty, které by pak prodával do restaurací. Místo vykrmených ptáků našli veterináři a policisté na jeho farmě stovky pochcípaných bažantů, mezi kterými běhali podvyživení ptáci s typickým medovým peřím.
Muž, který bažanty, perličky a koroptve utýral hladem, stanul ve středu před senátem brněnského krajského soudu. Ten rozhodoval o jeho odvolání proti rozsudku, který mu vyměřil deset měsíců vězení s dvouletým podmíněným odkladem. Soud Haškovi nevyhověl. Trest za týrání zvířat zvlášť necitlivým způsobem mu potvrdil.
"Předchozí verdikt vychází z výpovědí svědků, kteří popsali žalostný stav Haškovy bažantnice. Mezi mrtvolami bažantů v různém stádiu rozkladu běhali živí a pojídali se navzájem," přiblížil hospodáře předseda brněnského krajského soudu Zdeněk Lukovský. Trest, který Haškovi vyměřil Okresní soud v Jihlavě, se mu zdá přiměřený. "Je to výchovný trest. Hašek navíc nesmí pět let chovat jakékoliv zvířata, protože na tu dobu má soudem stanovený zákaz činnosti," dodal Lukovský.
Chovatel se k případu nevyjádřil. Na chodbě před soudní síní dokonce tvrdil, že není Hašek a že čeká na kamaráda. "Nehodlám kauzu komentovat. Napište si co chcete," odbyl Hašek novináře. V soudní síni se hájil tím, že zvířata má rád a bažanty rozhodně netýral. "Staral jsem se o ně, jak nejlépe jsem dovedl. Krmil jsem je pravidelně a nikdy mi žádná veterinární kontrola neřekla, že je něco špatně," zdůraznil majitel bažantnice.
Opačný názor ale na chovatele mají lidé ze Salavic. "Bažanti mu uhynuli, zbytek musel utratit. Teď má na statku dva psi, kteří také trpí hlady. Někdy mu utečou a běhají po vsi. Ohrožují lidi a jsou vyzáblí," řekl předseda osadního výboru Salavic Martin Pňaček. Na statek k Haškovi se teď nikdo nedostane a majitel se na něm objeví jednou za týden. "Nestaral se ani o ty bažanty. Vysypal tam valník obilí, který žrali psi a ptáci zdechli hlady," dodal Pňaček.
Verdikt brněnského krajského soudu je konečný. Hašek může podat jen dovolání, kterým by se zabýval Nejvyšší soud. Trest ale platí do té doby, pokud o něm vyšší instance nerozhodne jinak.
PAVEL MOKRÝ
E-mail na autora článku: jmeno.prijmeni@denik.cz
(jmeno.prijmeni = jméno a příjmení autora článku)
Pokud je článek psán pod zkratkou,
použijte e-mail: redakce.internet@denik.cz

Týraní psi jou již v útulku

26. ledna 2008 v 14:47 | chrudimsky.denik.cz |  Týrání zvířat v novinách
Dva týraní kříženci německého ovčáka jsou už v bezpečí útulku.
Dva týraní kříženci německého ovčáka jsou už v bezpečí útulku. Foto: Karel Dvořák

Týraní psi jou již v útulku

předevčírem 4:15, aktualizováno předevčírem 8:27
Chrast - Za asistence policie, zástupců města a veterinární správy byli majiteli odebráni dva kříženci německého ovčáka. Vyhublá a vystresovaná zvířata jsou už v bezpečí chrudimského útulku. "Jsou to zřejmě sourozenci. Fena se už začíná mírnit, pomalu získává důvěru k lidem. Pes je ale stále agresivní, chce kousat," říká správce útulku Karel Boček, jenž je nucen vystresované ovčáky krmit přes mříže.
Chrasteckým případem se zabývala Krajská veterinární správa Pardubice. "Vydali jsme návrh k odebrání psů, kteří žili v nevyhovujících podmínkách - byli týráni. Na základě našeho návrhu rozhodlo město o odebrání zvířat," vysvětluje ředitel krajské "veteriny" Josef Boháč.
Oznámení o týrání zvířat dostává veterinární správa v poslední době hodně. Ne všechny případy se ale zakládají na pravdě. "Stává se, že si lidé přes nás vyřizují sousedské spory. Dostaneme oznámení o týraném zvířeti a když přijedeme na místo, pes nebo kočka jsou v pořádku, mají potravu i vodu," pokračuje Boháč.
Majitel odebraných vlčáků je v Chrasti pokládán za podivína. Místní lidé vědí, že zanedlouho bude mít další psy ve své zvláštní "péči".
Komentář autorky článku Romany Netolické najdete v rubrice "K věci".
Romana Netolická
E-mail na autora článku: jmeno.prijmeni@denik.cz
(jmeno.prijmeni = jméno a příjmení autora článku)
Pokud je článek psán pod zkratkou,
použijte e-mail: redakce.internet@denik.cz

O kočkách a myších

26. ledna 2008 v 14:32 | Blesk - noviny |  Týrání zvířat v novinách
Takže tohle by jsme měli. Příští výzkum bude věnován vývoji speciálního jedu právě na myši. Ti magoři už vážně tohle dělají jen aby nebyla dlouhá chvíle v laboratořích!

BARBARO

25. ledna 2008 v 14:36 | cool2girl.blog.cz |  Zvířecí zápasy
BARBARO
Devětadvacátý leden roku 2007 bude historie dostihového sportu navždy evidovat jako datum, kdy definitivním neúspěchem skončil možná nejdramatičtější, a docela jistě nejnákladnější souboj o život dostihového koně v dějinách tohoto sportu. Loňský vítěz klasického Kentucky Derby Barbaro byl uspán poté, co od května loňského roku bojovali o jeho život špičkoví veterináři v nemocnici New Bolton Center v Pensylvánské univerzitě.

NEVÍDANÉ" STANDING OVATIONS" PRO VÍTĚZE

Barbaro byl až do loňského května považován za jednoho z nejlepších koní historie..Kentucky Derby v jeho 132. edici vyhrál jako dosud neporažený plnokrevník, když na své konto už předtím nastřádal dlouhou řadu snadných vítězství, a bojovat o ně musel prakticky jen jednou- při svém vítězství ve Florida Derby na závodišti Gulfstream Park pět týdnů před startem Kentucky Derby. V dostihu o "věnec růží "triumfoval s pátým největším náskokem v historii Derby a druhou nejvyšší návštěvu v dějinách louisvillského závodiště Churchill Downs svým počínáním nadchl tak, že se dočkal nevídaných "standing ovations".

HOROR V PŘÍMÉM PŘENOSU
Jak pomíjivá však může být sláva, to nemilosrdný osud Barbarovi ukázal o dva týdny později. Druhý dostih americké Trojkoruny Preakness Stakes, se rovněž dočkal mimořádné návštěvy-118 402 diváků v Marylandu je neuvěřitelný počet-ovšem ovace pro vysoce favorizovaného Barbara v jejich podání vystřídal horor v přímém přenosu. Barbaro si krátce po startu zlomil pravou zadní nohu, a jeho bojovnost a snaha zúčastnit se dostihu se navíc postaraly o dokonání díla zkázy. Hřebec byl vzápětí po dostihu převezen na pensylvánskou kliniku se zraněními, která místní veterináři kvalifikovali jako prakticky neléčitelná. Dean Richardson, šéf veterinárního týmu na Pensylvánské univerzitě však náročnou několikahodinovou operaci provedl a povedlo se mu několikrát zlomenou nohu stabilizovat.

NEUVĚŘITELNĚ SLEDOVANÝ PACIENT

Pro Barbara nastal několikatýdenní poměrně nadějný proces uzdravování. Na první tiskové konferenci s informacemi o Barbarově stavu se sešla více než stovka novinářů, veterináři Pensylvánské univerzity v prvních dnech léčení Barbara zodpovídali další stovky dotazů medií všemi komunikačními kanály. "Provedli jsme velmi náročný zákrok a velmi dobře jsme věděli, jaká jsou nebezpečí. Byla tu ovšem naděje na jeho stabilizaci a možné zařazení do chovu, a majitelé si přáli dát téhle šanci zelenou." Hodnotil počátky úsilí svého týmu Richardson. trenér Michael Matz na konto boje o záchranu Barbara poznamenal: "Každý trenér si přeje, aby byl jeho zraněný kůň v pořádku, jsou však zranění, jejíž rozsah takovou možnost prakticky vylučuje. A pokud majitel i za takové situace má vůli, aby se o zdraví koně bojovalo, je to obdivuhodné."

NÁKLADNÁ LÉČBA S NEJISTÝMI NÁSLEDKY

O tom, že léčba bude nevyhnutelně velmi nákladná, ale že její výsledky jsou značně nejisté, věděli majitelé Roy a Gretchen Jacksonovi velmi dobře. "Když vyhrál Kentucky Derby, přinesl nám jeden z nejskvělejších životních okamžiků," přiznala Jacksonová. "Takového koně přece nemůžeme nechat osudu, musíme se o něj postarat." Starost v jejím podání znamenala nejenom financování bezprecedentní veterinární péče, ale také třeba vlastnoruční donášení čerstvé trávy několikrát týdně. "Mohli jsme pro něj udělat moc málo." Posteskla si na adresu svého oblíbence ze stájí.
Zatímco paní majitelka nosila koni trávu, veterináři bojovali o jeho zdraví, jenže několik týdnů po operaci přišla nevítaná, a nakonec fatální komplikace-laminitida zdravé zadní nohy. Veterináři nastoupili do boje se všemi prostředky a dlouho se zdálo, že i toto nebezpečí se podaří udržet pod kontrolou, na sklonku loňského roku se však Barbarův stav progresivně zhoršil a po další operaci v průběhu ledna bylo veterinárními lékaři konstatováno, že laminitida pokročila do stádia, které nejenže neumožňuje vyléčení koně, ale navíc mu neskýtá ani šanci na bezbolestný život.
PŘÍLIŠ SILNÝ SOUPEŘ
Barbarův život byl ukončen injekcí podanou přesně v den, kdy se dožil třech a tři čtvrtě roku svého života, byť oficiálně zemřel jako čtyřletý. "Byl to člen rodiny se vším všudy, jeho ztráta je nesmírnou ranou, ale trápení, kterým procházel v posledních dnech, to bylo něco, z čeho jsme ho už museli vysvobodit." Konstatovala majitelka. Uspání koně proběhlo hlavními zprávami všech seriozních amerických médií, a předchozí dlouhodobý boj o jeho zdraví byl předmětem nekonečných zpravodajských vstupů a reportáží.
"Barbaro nechtě proslavil celou naši veterinu." Komentoval vítězův konec jeho americký pečovatel. "Byl to velikán. Uměl bojovat nejenom na dráze, ale i o život. Tenhle soupeř však byl pro něj příliš silný..." Dodal.
Barbaro byl po smrti zpopelněn a v době uzávěrky tohoto článku nebylo jisté, kde a jak popel spočine. Jedním z favoritů byl "hřbitůvek" šampiónů na závodišti Churchill Downs.

Pravdivý citát

25. ledna 2008 v 14:32 | internet |  Básně, citáty,... samo že o zvířatech a přírodě:,)
"Člověk je dost chytrý na to, aby vyhladil nějaký živočišný druh, ale zatím ještě neobjevil způsob, jak aspoň jeden druh, který zničil, znovu vytvořit."
-Gerald Durrell-

Policie je na stopě člověku, který poštval psa na opilou kočku

24. ledna 2008 v 14:34 | Novinky.cz |  Týrání zvířat v novinách

Policie je na stopě člověku, který poštval psa na opilou kočku

Majitel poštval svého psa proti kočce. foto: Uloz.cz
/* <![CDATA[ */fotogallery.fillArray( 0, '', 'http://media.novinky.cz/513/115132-article-y24mp.jpg', 'http://media.novinky.cz/513/115132-gallery-y24mp.jpg', 400, 300, 401, 285, 'Majitel poštval svého psa proti kočce.','Uloz.cz','http://www.uloz.cz');/* ]]> */ /* <![CDATA[ */ fotogallery.init('krimi'); /* ]]> */
Policie už tuší, kdo stojí za brutálním utýráním kočky, které se objevilo na jednom z českých internetových serverů. Záběry začátkem tohoto týdne šokovaly českou veřejnost. Horká policejní stopa míří do okresu Frýdek-Místek, kde by se měl jeden z pachatelů hrůzného činu zdržovat.
23. 1. 2008 15:52 - FRÝDEK-MÍSTEK
"Mohu potvrdit, že jsme dostali podnět na prověření konkrétní osoby. To je ale vše, co vám mohu říci," řekl mluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec s tím, že zmíněný mladík zatím nebyl vyslechnutý.
Podle titulků šokujícího videa, na které upozornily Novinky, se událost odehrála vloni 23. června. Záznam začíná záběry na dvojici mladíků, kteří drží kočku pod krkem a z lahve jí do tlamy lijí alkohol. Potom ji pustí na zem a pustí na ni bojového psa.
Na videu je vidět skupinu mladíků a dívek, kteří sledují, jak pes trhá tělo kočky. Utrpení zvířete skončí poté, co mu jeden z mladíků šlápne na hlavu a ještě jednou na bezvládnou kočku pustí psa.
Kamera zachycuje nejmenší detaily jak umírajícího zvířete, tak i obličeje některých účastníků zvrhlého večírku. Je tedy velmi pravděpodobné, že podnět na policii přišel od někoho, kdo video viděl a některého z účastníků poznal.
Aleš Honus, Právo

Tak se baví mladí Češi... Opili kočku a hodili ji psovi!

24. ledna 2008 v 14:05 | Blesk.cz |  Týrání zvířat v novinách

Tak se baví mladí Češi... Opili kočku a hodili ji psovi!

To jsou záběry, ze kterých mrazí!

Na internetu se objevilo video, na kterém mladí Češi a Češky týrají bezbrannou kočku.
Krvavá párty: Kočku nechali roztrhat psem!
Bezcitné a nechutné! Video, které se objevilo na internetu museli pořídit snad šílení lidé. Partička mladých na něm utýrá kočku. Nejdřív ji "naleje" alkoholem, pak na ni poštve psa. Trápení kočky ukončí dupnutím na hlavu.
Co je na záběrech videa, které se objevilo na internetu? Nejdřív alkoholová oslava partičky mladých lidí. Pak je napadne pobavit se i trochu jinak. Dvojice mladíků kočce do tlamy nalila alkohol a pak ji pustila na trávník. Na kočku útočí za mohutného povzbuzování pes bojového plemene. Zatím si jen tak hraje...
"Pes se baví, ale ta kočka je v p....," ozve se komentář. Po chvíli ale začíná být útok psa opravdu krvavý! Jako šílený doráží na kočku, mladíci ho chytají a pak zase pouští do útoku! "Vem si ji! Zabij ji!" povzbuzují!
Umírající kočce zmírní utrpení až dupnutí na hlavu. Vzápětí ještě pes ohryzává mrtvé tělo zvířete. To vše pečlivě natočené a se závěrečným rýmovaným komentářem: "Kočička bez jednoho očička."
O případ, na který upozornil server Novinky. cz, se zajímá policie. "Je zahájeno vyšetřování pro trestný čin týrání zvířat. Jeho součástí bude i zjištění, kde se vše odehrálo," uvedla mluvčí pražské policie Eva Brožová. Pachatelům hrozí až dva roky vězení.
Kdo to udělal?
Ze záběrů kamery se nedá poznat, kde bylo video nazvané "PES vs. KOČKA (a něco navíc)" natočeno. Jen to, že se krutá scéna měla odehrát 23. června loňského roku. Autoři si svoje podepsali jako Dalibor PG. Policii ale pomůže aspoň fakt, že na závěrečných záběrech jsou viditelné obličeje účastníků krvavé párty
Autor: red (22. 1. 2008) Nejdříve kočku ´nalili´...
Nejdříve kočku ´nalili´...
...pak na ni pustili psa...
...pak na ni pustili psa...
...mrtvé zvíře stále točili.
...mrtvé zvíře stále točili.
Jeden z účastníků párty
Jeden z účastníků párty

Moře vydalo predátora. Půltunovou oliheň

23. ledna 2008 v 14:30 | Aktualne.cz |  Vybíjení zvířat v novinách

Moře vydalo predátora. Půltunovou oliheň

Nový Zéland chobotnice 2
Toto má být největší hlavonožec, jakého kdy lidé dostali z oceánu na pevninu.větší obrázekAutor: Reuters
00:00 | 23.2.2007 | AP, man
Wellington - Novozélandští rybáři se vrátili z běžné výpravy s možná největším úlovkem historie. Chytili půltunovou oliheň měřící přes 10 metrů.
Živočicha nevídaných rozměrů, připomínajícího hrůzostrašné bytosti ničící lodě na starých obrazech a kresbách, objevili poblíž Antarktidy.
Rybáři lovili ledovku patagonskou. Hlavonožec se věnoval stejné činnosti na stejném místě a naneštěstí pro sebe chtěl sežrat ledovku, která se krátce předtím chytila na háček rybářů.

Smrt na palubě

Novozélanďanům trvalo dvě hodiny, než oliheň dostali složitými manévry na palubu. Byla už téměř mrtvá, uhynula později na lodi. Její ostatky zmrazili a převezli na pevninu, kde je prozkoumá a uchová muzeum v metropoli Wellingtonu.
Nový Zéland chobotnice
Ostatky půltunové olihně budou vystaveny v muzeu ve Wellingtonu.větší obrázekAutor: Reuters
Vědci jsou nadšeni, protože takový úlovek se ještě nikdy nikde nikomu nepodařil.
"Je to fenomenální, fantastický objev. Kdybyste chtěli v restauraci podávat kroužky z tohoto hlavonožce, byly by velké jako traktorové pneumatiky," řekl novinářům oceánolog Steve O´Shea univerzity v Aucklandu.
Nalezný obr váží kolem 450 kilogramů, odborně se nazývá Mesonychoteuthis hamiltoni. Rybáři jej ulovili na přelomu roku, ale na Nový Zéland se z antarktických vod vrátili až nyní.
Objev oficiálně oznámil ministr rybolovu Jim Anderton.
"Hlavonožce se podařilo zachovat v původním stavu díky perfektní práci posádky. Umožní to jeho podrobné prozkoumání," sdělil ministr.

Málo známý tvor

Mesonychoteuthis hamiltoni zůstává jedním z největších tajemství světových oceánů. Není o ní mnoho známo, protože lidé na ni v oceánu málokdy narazí.
Stále se s jistotou neví, jaké délky dospělí jedinci dorůstají (údajně možná až 14 metrů) a jakého věku se dožívají.
Tato oliheň žije v hlubokých vodách a je považována za nemilosrdného predátora. Odchycený gigant má podle novozélandských médií oči veliké jako talíře a mimořádně ostré háky na chapadlech.

Nové objevy: Chobotnice s křídly a krab jako talíř

22. ledna 2008 v 14:22 | Aktualne.cz |  Zajímavosti o zvířatech

Nové objevy: Chobotnice s křídly a krab jako talíř

chobotnice
Ilustrační foto.větší obrázekAutor: Reuters
00:00 | 18.5.2007 | Martin Novák
Praha - Po přečtení titulku si možná leckdo pomyslí, že jde jen o nepovedený žert nebo laciný způsob, jak připoutat pozornost čtenářů.
Není tomu tak.
Mezinárodní vědecká expedice zveřejnila poprvé v odborném časopise Nature výsledky několikaletého výzkumu v extrémně hlubokých vodách Weddellova moře poblíž Antarktidy.
Výsledek je ohromující. V chladu a temnotě - více než šest tisíc metrů pod hladinou - výzkumníci objevili přes šest stovek nových, dosud nepoznaných a nepopsaných živočichů.
A mezi nimi údajně právě kraba s tělem velkým jako talíř a chobotnici s malými křidélky, která ji slouží k lepšímu pohybu.
Polarstern
Výzkumná loď Polarstern.větší obrázekZdroj: Aktuálně.cz
Výzkum prováděl mezinárodní tým s německou lodí Polarstern od roku 2002. Díky novým vyspělým technologiím mohl důkladněji než v minulosti "lovit" v tak velké hloubce.
Dosavadní předpoklad, že v tak velkých hloubkách lze objevit jen málo známek života, se ukázal jako mylný.
"Co bylo dříve považováno za pustou propast, ve skutečnosti žije bohatým životem. Jde o prostředí, kde žije mnoho rozličných živočišných druhů. Hodně nás to zaskočilo," tvrdí Katrin Linseová z British Antarctic Survey.
Výzkumníci odchytili několik desítek tisíc kusů živočichů. Mezi nimi stovky těch, které dosud lidské oko nespatřilo. Vědci hovoří o nových korýších, mořských houbách, řadě malých slepých tvorů.
Jedním z cílů expedice bylo zjistit, jak mořští živočichové přecházejí z velkých hloubek blíže k hladině a naopak.
"Oceán u Antarktidy je patrně kolébkou života všech mořských tvorů," tvrdí členka výprav Angelika Brandtová ze Zoologického institutu v Hamburku.
"V těchto vodách je vše tak, jak to tam bylo už před nějakými čtyřiceti milióny lety. Živočichové tam žijí v izolaci, měli mnoho času na svoji evoluci," uvedla pro server Livescience.com její kolegyně Brigitte Ebbová.
Informace zveřejněné časopisem Nature a serverem Livescience.com jsou jen předběžné. Detaily o nových objevech, včetně fotografií živočichů, budou vědci zveřejňovat postupně.

Norská záhada: Nález kostí 10 metrů dlouhého plaza

22. ledna 2008 v 14:18 | Aktualne.cz |  Zajímavosti o zvířatech

Norská záhada: Nález kostí 10 metrů dlouhého plaza

Norsko objev
Takto nějak možná vypadal pliosaurus ve skutečnosti. Kresbu zhotovila univerzita v Oslo.větší obrázekAutor: Univerzita v Oslo
12:40 | 6.12.2007 | Aktualizováno | man
Oslo - O éře dinosaurů, tyranosaurů, brontosaurů a jejich dalších dobových spolubydlících na zeměkouli ještě stále nevíme zdaleka všechno.
Svědčí o tom nový objev, který zveřejnili paleontologové z univerzity v norském Oslo.
V srpnu objevili zbytky dosud neznámého druhu pliosaura. Plaza, který se pohyboval ve vodě a byl agresivním predátorem.
Úlomky kostí nalezli na Špicberkách, zhruba tisíc kilometrů od Severního pólu.
"Narazili jsme na druh, který zřejmě dosud nebyl známý. Odkryli jsme jen část kostry, ale domníváme se, že tento pliosaurus byl dlouhý přes deset metrů. Byl velký jako autobus a zuby měl větší než okurky," řekl agentuře AP šéf norského vědeckého týmu Jörn Hurum.
Hmotnost nalezeného tvora odhadují Norové na deset až patnáct tun. Další podrobnosti zveřejní až po Novém roce. Nejprve musí kostru sestavit z tisíců drobných úlomků.
Tým se chce na Špicberky znovu vrátit a v místech nálezu hledat dál a hlouběji.
Pliosaurové žili zhruba před 150 milióny let a vědci je považují za jakousi vodní obdobu suchozemského ještěra Tyrannousaura rexe. Měli masivní čelisti, tvarem připomínající krokodýla.
Jedna z nejuznávanějších paleontologických kapacit současnosti - profesor Mark Evans z univerzity v britském Leicesteru - se k názoru, že v Norsku byl objeven nový druh, staví s opatrným optimismem:
"Možné to je. Řada nových druhů byla objevena v posledních deseti a až patnácti let. Paleontologický výzkum zažívá renesanci," řekl Evans AP.

Žijí na ploše menší áčtyřky, říká únosce o slepicích

21. ledna 2008 v 14:46 | Aktualne.cz |  Týrání zvířat v novinách

Žijí na ploše menší áčtyřky, říká únosce o slepicích

Michal Kolesár
Michal Kolesár osvobozuje slepice z velkochovů: "Není normální, že jsou na takových místech a za takových podmínek drženi živí tvorové. Že jsme je z těch míst odnesli, normální je," říká.větší obrázekAutor: realita.tv
23:00 | 11.5.2007 | Jakub Jareš
Praha -Jmenuji se Michal Kolesár a spáchal jsem zločin. Vstoupil jsem se na cizí pozemek, vloupal se do cizí budou a odnesl odtud cizí majetky. Video s takovým prohlášením si pověsí na webové stránky málokdo.
Ochránce zvířat Michal Kolesár jich má na internetu hned několik.
Všechna pochází z akcí ve velkokapacitních drůbežárnách, při kterých Kolesár "osvobozuje" slepice chované v miniaturních klecích. Zvířata pak chová u sebe doma v jejich přirozených podmínkách.
Své "zločiny" nyní Kolesár obhajuje na filmovém festivalu o právech zvířat Otevři Oči, který se koná v Praze. Jeho hlavním tématem jsou právě radikální ochranářské akce.

Slepice mají svá práva!

Proč Michal Kolesár slepice osvobozuje? Společnost si z nich udělala vysloveně stroje: zepředu do nich sype krmné směsi a zezadu odebírá vajíčka.

Video

Vede válku s velkochovy: Unáší slepice a chová je doma
"Vajíčka, která jsou na trhu, pocházejí od slepic, které jsou drženy celý život v drátěných klecích, na každou připadá asi 550 centimetrů čtverečních, což je plocha menší než papír A4," říká. "A jenom k roztažení křídel přitom slepice potřebuje 1 876 centimetrů čtverečních.".
Proto se muž, podle něhož společnost zvířata vůbec mrzačí, rozhodl přinášet svobodu právě slepicím.

94 osvobozených

Osvobozovací akce připravuje sdružení Realita.tv, které Michal Kolesár s několika příteli založil. Záznamy osvobozování pak zveřejňují na internetu.
Do velkochovů vyrazili poprvé v srpnu 2006. V noci se vloupali do nejmenované drůbežárny v České republice a odnesli 11 slepic. Těm pak dali svobodu na dalším utajeném místě, kde je dodnes chovají.
"Zatím jsme osvobodili celkem 84 slepic formou otevřené záchrany, 10 jich bylo zachráněno anonymně," říká Aktuálně.cz Kolesár.
Otevřenou záchranou myslí akce, které byly natočeny a zveřejněny. Se svými činy ani identitou se Kolesár nijak netají. Na začátku každého videa hlásí i své rodné číslo.

Chycen nebyl

S policií měl zatím problém jenom jednou. Důvodem ale paradoxně nebyly jeho osvobozovací akce, ale výrok v dokumentu České televize Pokusná zvířata.

Fotogalerie

Slepice 1Slepice 2Slepice 4.
Hájil v něm západní aktivisty, kteří stejně jako on při osvobozování zvířat přestupují zákon. To se nelíbilo vedoucí oddělení laboratorních zvířat brněnské lékařské fakulty Ivě Pipalové, která v dokumentu také vystupovala.
Oznámila proto policii, že Kolesár schvaluje trestný čin. Státní zástupkyně letos v dubnu stíhání jako neodůvodněné ukončila.
"Utíkat jsem musel několikrát, chycen jsem nebyl nikdy," říká Michal Kolesár. Mám poměrně přísná bezpečnostní pravidla, která si po každé akci analyzuji. Pokud je někdo v týmu nedodržuje, končím spolupráci," vysvětluje zásady akcí.

Normální vegan

"Pro většinu lidí je podobná práce něčím mezi pomatením a zlodějnou," připouští Michal Kolesár, ale sám považuje své počínání za správné a potřebné. "To, že jsou na takových místech držená zvířata, v takových podmínkách a za takovým účelem, to není normální. To, že jsme je z těch míst odnesli, normální je," říká.
Jako alternativu pro velkochovy nevidí ani ekologické zemědělství. "I v tomto způsobu držení jsou zvířata produktem, komoditou a účetní položkou, kterou zabijí," říká.
Slepice 6.
větší obrázekAutor: realita.tv
Je vegan. "Když se mě někdo ptá, proč nejím maso, mléko nebo vejce, odpovídám, že nemusím. Pokud je člověk schopen života, aniž by nějakým způsobem omezoval jiná zvířata, pak není přípustné žádné omezení," říká.

Radikální inspirace

Inspiraci pro své akce vzal Michal Kolesár v západní Evropě. Tam už od sedmdesátých let působí Fronta za osvobození zvířat (Animal Liberation Front), která má v rejstříku jak unášení zvířat z velkochovů a laboratoří, tak i podstatně radikálnější akce.
Její členové například ničí vybavení laboratoří, posílají výhružné dopisy či vypouštějí fámy o jedech v masu z velkochovů. Chtějí tak producenty masa ekonomicky oslabit anebo přímo zničit.
V červnu 2006 se pak dokonce několik lidí, kteří se k hnutí hlásí, pokusilo o atentát na profesorku Lynn Fairbanksovou, která na Kalifornské univerzitě zkoumá chování primátů a dělá přitom pokusy na zvířatech. Aktivisté nastražili před její dům Molotovův koktejl. Nevybuchl a vědkyni se tak nic nestalo.

Teroristé, říká FBI

FBI přesto zařadila hnutí na seznam teroristických organizací. Řadu akivistů už se policii za mříže dostat podařilo. Jenom v Británii je ve vězení 600 příslušníků hnutí.
Čeští ochránci zvířat se k radikálnímu hnutí staví rezervovaně, ale neodsuzují je.
Slepice 4.
větší obrázekAutor: realita.tv
"Jde o samozřejmě o velmi kontroverzní akce. Už dnes je ale zřejmé, že v budoucnu se s nimi budeme setkávat častěji, jako je tomu v okolních zemích, takže je třeba o nich diskutovat," řekl Aktuálně.cz Jan Šťastný z organizace Svoboda zvířat.
Důležitější je ale podle něj postupovat standardními cestami a tlačit na politiky, aby se ochraně zvířat věnovali.

Naděje pro slepice? Evropská komise

Největší naděje vkládají ochránci zvířat do Evropské komise. V současnosti se v ní vyjednává právě o lepších podmínkách pro slepice.
"Komise nyní posuzuje, zda vstoupí v platnost směrnice, podle které by měly bateriové klece pro slepice v celé EU úplně zmizet. Nahradit by je měli větší klece s podestýlkou," říká ochránce Jan Šťastný.
"Problém je, že ta směrnice byla schválena už v roce 1999, ale od té doby se neustále odsunuje její platnost. Nyní se jedná o termínu 2012. Ovšem opět hrozí, že se to odsune, protože tlak výrobců vajec je silný," obává se Šťastný.
Výrobci vajec se však podle ochránců nemusí ničeho obávat. Ekonomické dopady změny by byly minimální. "Evropská komise připravila zprávu, ze které vyplývá, že produkce vejce z volného chovu jen o 0,026 euro více než produkce vejce z klece. Ani výrobce ani spotřebitele by se tedy změna výrazně nedotkla. A hlavně slepice by měly lepší podmínky," uvádí Šťastný.