Červen 2007

Podrubriky

30. června 2007 v 23:05 | Maja |  REKLAMY
_________________________________________
_________________________________________
_________________________________________

Rekonstrukce blogu

30. června 2007 v 20:28 | Maja |  Úvod atd.
V této chvíli začínám s rekonstrukcí blogu. Nebudu mazat žádné články, jen zkusím udělat něco s rubrikami a možná pozadím blogu. No nic, uvidíme, co z toho vyleze, kdyžtak to vrátím do původního stavu. Vše se pokusím dokončit co nejrychleji, ale nic neslibuju.

Za miliony mrtvých ryb může jeden člověk

30. června 2007 v 14:24 | Blesk - noviny |  Otrávená zvířata v novinách

Za miliony mrtvých ryb může jeden člověk

Smrt tun ryb, které otrávil uniklý kyanid z Lučebních závodů Draslovka, zavinil zaměstnanec podniku.
Ukázalo to interní vyšetřování chemického závodu. Generální ředitel podniku Pavel Brůžek přiznal, že za havárii je stoprocentně odpovědný podnik. Závěry vyšetřování společnost předala i policii.
Podlefirmy jeden ze zaměstnanců porušil provozní řád. Za svou chubu byl potrestán tak, že dělá jinou práci. Zmíněný pracovník s největší pravděpodobností nepochybil úmyslně. Kdyby si totiž své chyby byl vědom, tak stopy zahladil a Česká inspekce životního prostředí by nemohla nic poznat.
Autor: ČTK,pes (21. 2. 2006)

Smutní rybáři tahali uhynulé ryby

30. června 2007 v 14:22 | Blesk - noviny |  Otrávená zvířata v novinách

Smutní rybáři tahali uhynulé ryby

Do pláče bylo rybářům ze Skutče při pohledu na jejich rybník Spálivec, ve kterém plavaly mrtvé ryby.

Sice ihned nahlásili vše policii, ale z jejich přístupu byli jen zklamaní. Policisté přijeli, ale podle rybářů se nesnažili nic vyšetřovat. Jen zadokumentovali mrtvé ryby. "Nestal se trestný čin. Předáváme to k vyšetřování odboru životního prostředí," uvedla Věra Hamáčková z policie v Chrudimi.
Podle ní za vše mohly škodlivé látky spláchlé z polí po deštích.
"Voda teče potokem z horního rybníka do spodního. Do něho však ústí i kanalizace z JZD. Tam museli vypustit něco, co naše ryby zabilo," domnívá se rybář Zdeněk Bárta.
Celkem vytahali rybáři pět metráků mrtvých ryb. Odbor životního prostředí začal konat až poté, co jsme mu ukázali fotografie z místa rybí tragédie. "Ihned se jedeme podívat na místo. Dáme vodu a případně i mrtvé ryby na rozbor," řekl nám vedoucí Odboru životního prostředí města Chrudim Ivo Rychnovský.
Autor: krč (13. 6. 2007)

Zvířátka :,)

29. června 2007 v 14:50 | www.babyanimalz.com |  Taková krásná zvířátka...


Zachraňovali psa

28. června 2007 v 14:54 | Deník Šíp |  Týrání zvířat v novinách
Fenka afgánského chrta Městská policie Fenka afgánského chrta

Zachraňovali psa

26.5.2007 9:00 PRAHA - Zraněnou fenku afghánského chrta včera kolem desáté hodiny dopoledne zachraňovali hasiči a strážníci z bytu v Krčské ulici v Praze 4.
Psí slečna si záhadně zaklínila packu v pátém patře domu ve dveřích zajištěných řetízkem. Podle některých informací dokonce za packu visela z okna či dveří a hrozil jí pád z velké výšky.

"Museli jsme použít automobilový třicetimetrový žebřík. Po přestřižení řetízku jsme pejska snesli dolů a předali odchytové službě. Byl ve zuboženém stavu," řekl jeden hasič.

Vystrašená fena skončila v péči ošetřovatelů v trojském útulku. Šípu se podařilo zjistit, komu pes patří. "Bydlí tam žena, ale není tu dlouho. Má myslím dvě dcerky. Jednu jsem s tím pejskem viděla chodit ven. No jo, ale teď jsem je delší čas neviděla," potvrdila jedna ze sousedek. Jak dlouho a proč byla fenka sama doma, prošetřují policisté.
Budějovice jsou městem zločinu
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Z kdysi poklidného krajského města se od loňského října stalo nebezpečné město. Nepřepadává se v něm jen v noci, ale už i ve dne. Za oběť pachatelů padají herny, bary, obchody i nevinní lidé na ulicích.

Jen od začátku roku došlo na území města minimálně ke 37 loupežných přepadením, od loňského října k více než 80. Pouhých 11 případů se podařilo objasnit. "Mezi přepadenými jsou i herny, bary, nonstop - těch bylo šest, dále čerpací stanice. Zbytek jsou osoby na ulicích," řekla mluvčí policie Regina Tupá.

Oběťmi jsou mnohdy i staří, těžko se pohybující lidé, a zvláště osamělé ženy. "Bylo několik případů, kterým lupič strhl z ramene kabelku, a to za bílého dne a na frekventovaných místech," říká mluvčí policie.

Starousedlíci podobnou frekvenci těchto trestných činů nepamatují. "Žiji tu od narození, ale to, co se tu děje teď, to je hrůza, po šestý večer už nevycházím," říká obyvatelka Marie Jourová.

Podle kriminalistů jsou lupiči lidé, kteří si své činy příliš neplánují. Jejich jediným cílem je za každou cenu ukrást nějakou finanční částku.

(rok)

Převoz koní na jatka

28. června 2007 v 14:44 | www.priroda.cz |  Pojídání zvířat a jejich produktů, co tomu předchází?

Převoz koní na jatka

Mnozí už o něm slyšeli, mnozí ne. Ovšem všichni s tímto odporným činem mlčky souhlasíme. Ročně zemře několik tisíc koní a poníků při převozu přes Českou republiku. Koně putují z Polska do Itálie, čili jedou přes Českou republiku. Na jatka se dávají koně staří a nemocní, ale i mladí a zdraví. Zvířata zažijí otřesný zážitek, který končí jak jinak než smrtí...
Koně jsou přinuceni celou cestu stát, a přitom jízda trvá někdy i týden. Nedostávají vodu a krmivo, protože je to prý zbytečná investice. Mnoho koní cestou klopýtne a upadne. Tihle chudáci ovšem už nikdy nevstanou, protože jsou následně ostatními koňmi ušlapáni.
Nejhorší na tom je, že Česká republika s tímto hnusným činem souhlasí. Je totiž sepsaná smlouva mezi Polskem, Českem a Itálií, kde Česká republika souhlasí s převozem koní na jatka do Itálie.
V České republice existují majitelé nejen koní, kteří své "miláčky" týrají, a pak je posílají na jatka. Tito majitelé porušují zákon, ve kterém je přísný zákaz týrání koní!

BERÁNKOVY SLZY

27. června 2007 v 17:29 | www.vegetarian.cz |  Básně, citáty,... samo že o zvířatech a přírodě:,)
BERÁNKOVY SLZY
Kapitola z knihy Děti a jejich milí přátelé, vypravuje Ctibor Bezděk.
"Och, milá Zorničko, mně se zdá, že ti není dobře," lekla se maminka když ráno vstoupila do dětské světničky.
"Nic mi není mami," bránila se Zorka, protože se bála, že bude muset zůstat v postýlce.
"Ukaž čelo!" nedala se maminka; sáhla jí na horké čelo a stiskla v své dlani její ropálené ručky. "Vždyť máš horkost, můj andílku, zůstaň jen v postýlce." Po delším odporu se mamince přece podařilo uložit Zorku do postýlky, dala jí obklad, pěkně přikryla peřinou a odešla. Za chvíli po jejím odchodu se Zorka rozpálila, takže jí líčka hořela jako ohněm, a Zorka upadla do těžkého, neklidného sna.
U Kabelíků bylo toho dne, kdy Zorka onemocněla, smutno. Všichni chodili ustaráni a mluvili šeptem, protože Zorka naříkala, že ji bolí hlavička. Bylo - li pěkně chodila Růža s ostatními děvčaty a s pejskem oříškem k žákovům. Hůře bylo za dešťů. Když si za takových dní hráli děti u Kabelíků - ti ví každý, že není možno vždy si jen potichu hrát - hned je maminka okřikla, aby byly tiše, protože je Zorka nemocna.
Tehdy cítil i oříšek, že se stalo něco neobyčejného. S počátku mu sice bylo příjemné, že si ho někdo nevšímá a že si může v hlubokém tichu, které se rozhostilo po domě, beze strachu lehnout za kamna a tam si nerušeně a sladce pospat. Když se probudil a s hlasitým zívnutím se protáhl, jak byl dlouhý, obešel mrzutě celou světnici, hledal, čichal, ale všude ticho a prázdno. Tehdy bylo smutno i jemu.
Tak bylo po několik týdnů, než se bůh smiloval nad nešťastnou Zorkou a osvobodil ji od těžké choroby. Horečka přešla, přestal kašel, zmizely i bolesti a její černá očka zajiskřila čtveračivou veselostí..
Lékař, který navštěvoval Zorku, seděl ještě s paní Kabelíkovou u Zorničiny postýlky a oba se radovali z jejího uzdravení. Za jejich hovoru vkradl se pootevřenými dveřmi Oříšek. Obešel potichu světnici a sedl si naproti postýlce, takže viděl přímo na Zorku. "Oříšku!" zavolala Zorka svým obyčejným hlasem, jasným jak zvoneček, na milého kamaráda; ten, sotva uslyšel známý hlas, vskočil přímo do postýlky k Zorce a byl by ji svým čumákem celou zulíbal, kdyby ho nebyla paní Kabelíková rychle zahnala.
"Půjdeš dolů! Vidíš ho, kam vleze!" hněvala se paní Kabelíková na Oříška, který si z její nespokojenosti, ale nic nedělal a skákal pln radosti aspoň okolo postýlky, ceně své bílé zuby, jakoby se smál.
"Co to jen dělá ten oříšek?" podivila se Zorka, vidouc jeho tvář úplně změněnu. "Co by dělal? Směje se radostí, že tě zas vidí zdrávu!". "Že by pes uměl i smát?" nechtěla věřit Zorka. "Proč by se nesmál? Vždyť on cítí právě jako my ….. teď se směje, ale je možno, že umí i plakat."
"Viděl jste někdy nějaké zvíře plakat?" nedůvěřovala Zorka, která úplně zapoměla na svou obvyklou ostýchavost v přítomnosti lékařově.
"Viděl," usmál se lékař. "jednou jsme potřebovali v nemocnici trochu čerstvé krve. Sluha přivedl, pěkného bílého beránka, který stál v naší pracovně docela klidně. Nebylo na něm vidět ani rozčilení ani strachu.
Ale když jsem mu zapíchl tenkou jehlu pod kůži, ucítil jsem, že mě káplo něco teplého na ruku. Dívám se překvapeně, odkud se vzala ta kapka čisté vody ……. A vidím, že právě taková kapka jako mi padla na ruku, se chvěje beránkovi v oku. Než jsem se vzpamatoval ze svého překvapení, spustila se chvějící kapka s jeho oka. A skutálela se jako hrášek po jeho tváři na mou ruku."
"Beránek tedy plakal!" volala plna údivu Zorka, nespouštějíc očí s vypravujícího lékaře.
"Ano, dítě, beránek plakal!" potvrzoval lékař, "protože cítil bolest a bál se o svůj život.!"
"To ho to asi velmi bolelo, když se bál o svůj život!".
"Ne jen ho štíplo, jako když se píchneš špendlíkem".
"Proč se tedy tak bál?"
"Vždyť ty se tedy také bojíš, když se ti dívám do krku, a přece víš, že to nebolí. Tak i beránek plakal spíše ze strachu než ze skutečné bolesti".
"A neudělali jste mu opravdu nic? Zůstal na živu?" nedůvěřovala Zornička.
"Ne neboj se Zorničko! Nic se mu nestalo. Místo kde byl píchnout, jsme mu zalepili a pustili jsme ho do zahrady".
Lékař již dávno odešel. Zorka seděla stále ještě zamyšlena a vzpomínala na divný smích Oříškův a na pláč beránkův ještě podivnější. "Oni, ti chudáčci, cítí stejně, jako my!" vzdychla, když se vytrhla ze svého snění. "Jakpak by necítil!" Co pak si nepamatuješ, jak byl Oříšek nemocen zármutkem, když ho otec přinesl, a jak žalostně naříkal, když mu Bongo vstoupil na nohu? Ale, teď už toho nech, a dej se do jídla!" dodávala matka, přistavujíc k postýlce stoleček, na němž byl uchystán celý její oběd.
Zorka se na chvíli odmlčela a pomalu srkala polévku.
"A když zvíře zabijejí - cítí také bolest?"
"Pravdaže to bolí!"
"Mami, a jaké je to maso, které jsi mi tu nachystala?".
"To je kuřátko:"
Mlčky se podívala na nožku kuřete, která ležela na talíři před ní. Viděla takovou kůstku i takové maso už mnohokrát, ale nikdy jí ani nenapadlo, že kůstka i maso pocházejí ze zvířete, které předtím žilo.
"Mami! Tys musila to kuřátko zabít, než si je upekla?".
"Toť se rozumí! Snad bych je nepekla živé!"
"A kuřátko cítí bolest právě jako pes nebo beránek?"
"Cítí," zarazila se maminka.
Chvíli bylo ve světnici úplné ticho. Náhle se Zorka rozplakala. "Proč pláčeš, Zorničko? Stalo se ti něco?".
"Ne nic se mi nestalo. Je mi jen líto kuřátka."
Zorka, která v duchu viděla kuřátko, jak vesele a bezstarostně běhá po dvoře, nemohla si představit, že by mohla jíst i Oříška, i beránka, nebo vůbec některé zvíře, které se směje a pláče jako my.
Vydala Knihtiskárna Jos.B.Zápotočného v Rokycanech asi v roce 1933.

Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb

27. června 2007 v 14:28 | www.ekolist.cz |  Vybíjení zvířat v novinách
Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb
17. ledna 2007 11:55
BRNO (EkoList) - "Jsem ve válečném stavu s některými rybáři, ale i s ochranáři - se správou Chráněné krajinné oblasti Karpat. Ale boj nevzdám, protože toto takzvané hospodaření, (lov pstruhů elektrickým proudem - pozn.red.), je neetické a pro mě naprosto nepřijatelné," řekl Steve Loveček Lichtag ke svému filmu ´Prapodivný svět´ o životě ve Vlčím potoce. Dokument se promítal v neděli v Kongresovém centru brněnského výstaviště v rámci festivalu GO Kamera. Na festivalu se během 4 dnů představili cestovatelé - filmaři, lezci i horolezci, zoologové, polárníci i mořeplavci.
Foyer festivalu GO Kamera.
Foyer festivalu GO Kamera.
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList
Film zvítězil na podzim v soutěži festivalu Ekofilm 2006 v Českém Krumlově a ocenění získal i na festivalu ´Týká se to také tebe´ v Uherském Hradišti. Natáčení v oblasti Karpatských vrchů trvalo s přestávkami tři roky. "Film by nevznikl nebýt Jana Míka, který chodil za mrazu za deště a hledal místa, dával mi tipy, bez jeho pomoci bych se vůbec neobešel," řekl Lichtag.
Ve filmu Prapodivný svět divák pozoruje tůň a v ní život raků, vranek pruhoploutvých, pstruhů, blešivců a larev vážek. Je zřetelné, že vítězí ten větší a mrštnější, divák pozoruje každodenní boj o přežití podle jasných zákonů přírody. V závěru se v tůni objevují lidské holiny a je vidět, jak ryby i další drobní tvorové, se kterými byl divák zblízka seznámen, umírají po ráně elektrickým proudem a zůstávají nehybně ležet na dně tůně. Nakonec přichází jediný rak, který přežil, a vypadá to, jako by objímal svého mrtvého "druha".
Exministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, který byl přítomen debatě, pochválil Lichtagův film, protože už zaznamenal jeho konkrétní dopady. "Na festivalu v Uherském Hradišti za mnou přišel rybář, který mi řekl, že po shlédnutí filmu prohlédl a ačkoli je členem rybářského svazu, bude důsledně proti této praxi. A ještě mi dal několik podnětů k tomu, jak zlepšit činnost inspekce životního prostředí," řekl Kalaš.
Steve Lichtag poděkoval za kompliment a řekl, že rybáři jsou v tomto rozděleni na několik táborů. Avšak pozastavil se nad tím, že úředníci dotčené správy Chráněné krajinné oblasti se prý pokouší vyjmout raky a vranky pruhoploutvé, kteří bývají elektrickým proudem usmrceni a přitom o ně rybáři nestojí, ze seznamu chráněných druhů. "Jestli se nic nezmění, příští film možná budu točit o absurditě chování úředníků. Nebo budu držet hladovku," komentoval s ironickým úsměvem Lichtag.
Steve Loveček Lichtag je filmař a potápěč, proslavil se především filmem ´Carcharias velký bílý´ o nebezpečném bílém žralokovi, kterého natáčel bez ochranné klece.
Ve filmu Tanec modrých andělů zase spojil unikátní záběry velryb - keporkaků s animovanými snovými představami chromé dívky. Na festivalu GO Kamera Lichtag také pokřtil stejnojmennou knihu, v níž popisuje celou cestu za unikátními záběry velryb do oblasti Silver Bank v Karibském moři.
Jeho filmy byly oceněny na mnoha mezinárodních festivalech.
Iva Nachtmannová

Devour the Earth – Vykořisťování země

26. června 2007 v 14:37 | www.ohz.cz |  Vybíjení zvířat

Devour the Earth - Vykořisťování země

Od června 2007 je úspěšná dokumentace «Devour the Earth» konečně k dispozici i na DVD. Originál je komentován Paul McCartneym, anglický text k tomu napsal Tony Wardle. Díky titulkům je film srozumitelný v následujících jazycích: německy, francouzsky, italsky, španělsky, česky, maďarsky, slovinsky, chorvatsky, rusky, arabsky, hindi, japonsky a čínsky. Na překladu české verze se podíleli ohz.
20ti minutový film ukazuje v různých sekcích globální následky konzumace masa. Dokument je rozdělen na tyto části:
  • Plýtvání potravou, plýtvání půdou
  • Odlesňování
  • Globální oteplování
  • Ničení půdy
  • Kyselé deště
  • Trpící moře
  • Zdraví a blaho zvířat
Veškerá fakta si můžete přečíst v přiložené brožurce. Díky spolupráci s Evropskou vegetariánskou unií obsahuje příloha i předmluvu slovinského prezidenta Dr. Janez Drnovšeka.
Texty najdete i na internetu: www.GlobeTransformer.org
Cena: 190.- Kč včetně poštovného

Objednávky zasílejte prosím na adresu ohz, P. O. Box 72, 568 02 Svitavy nebo mailem na ohz@ohz.cz


Králík pokusný

26. června 2007 v 14:17 | www.vegetarian.cz |  Básně, citáty,... samo že o zvířatech a přírodě:,)
Králík pokusný
Je králík pokusný, a stříhá ušima
je králík pokusný, však taky duši má
tu duši ušatou, tu duši pokusnou
a oči pláčí tmou, dokud neusnou.

Ty oči králičí, ty oči ušaté
ty oči vykřičí, že ho tak necháte
vy páni vědci, malýho králíka
kterýho z kůže už bolest vyslíká...

Dělejte pokusy, řežte ho na kusy
ať nikdo nezkusí tak jako on.
A kdo se pokusí řezat i pláč,
tichý pláč králičí, koho to nezničí...

Ať mi to přesně vylíčí...
a každou slzu zvlášť!

Je králík pokusný, a stříhá ušima,
je králík pokusný, však taky duši má
tu duši ušatou, tu duši pokusnou
a oči pláčí tmou, dokud neusnou...
(text: J. Vodňanský)

Jak máte rádi vejce? 3

25. června 2007 v 14:30 | www.spolecnostprozvirata.cz |  Pojídání zvířat a jejich produktů, co tomu předchází?

ZLÁMANÉ KOSTI

Chůze, běh, roztažení křídel a let jsou rovněž zakázány uvězněním v kleci. Avšak bez základního používání nastává slábnutí kostí nazývané jako Cage Layer Fatigue (klecová únava kostí).U slepic, které měly normální přístup k podlaze, byla shledána pevnost kostí o 41% vyšší než u slepic v klecích, protože bez používání kosti ptáků v klecích jednoduše degenerují.

FAKTA O VAJEČNÉM PRŮMYSLU

Ve spojeném království snáší vejce hejno 33 milionů slepic (v ČR je to 11 mil. ks.) a většina z nich je chována v bateriových klecích. Větší poptávka ze strany spotřebitelů vedla postupně ke zvýšenému používání metody colony housing. Dnes pochází asi 11% vajec z chovu ve volném výběhu a 3% ze stodol a kurníků (v ČR přibližně dohromady 40%). 86% našich vajec je stále ještě produkováno s veškerou krutostí klecových chovů (v ČR cca 60%).
Stejně jako lidé trpí osteoporózou - trpí slepice stejným typem křehkosti kostí. A ta může být smrtelná
Nedávná studie zkoumající slepice chované v klecích zjistila, že více než třetina veškerých úhynů v průběhu cyklu snášení vajec byla způsobena osteoporózou. U mrtvých slepic byly nalezeny zlomeniny kostí ve všech částech jejich těl. Každá slepice měla nejméně jednu frakturu žeber, hrudní kosti (sternum), pažní kosti (humerus), loketní kosti (radius), stehenní kosti (femur) nebo kosti holenní (tibia). Ty, které přežijí, mají kosti často natolik křehké, že nesnesou ani vyjmutí člověkem z klece. Ještě před odesláním na porážku hyne až 30% slepic z důvodů zlomenin kostí.
Nedostatek pohybu je všeobecně uznávanou hlavní příčinou slabosti kostí spolu s nedostatkem minerálních látek v krmivu a také díky obrovské potřebě kalcia na produkci vajec (až 300 vajec na jednu slepici ročně). Nedostatek používání orgánů spolu se stresem přispívá k rozvoji jaterního hemoragického syndromu, kdy dochází u slepic ke smrtelnému protržení jater.

POŠKOZENÉ NOHY

Slepice omezená klecí není schopna si hledat potravu a používat zobák či hrabat svými pařáty. V přirozených podmínkách tráví slepice téměř polovinu denního času hledáním potravy a krmením. Hrabání v zemi udržuje pařáty zdravé. Jestliže je této jednoduché aktivitě zabráněno, pak mohou slepici narůst pařáty příliš dlouhé, zakrnělé nebo obrácené. Mohou dokonce obrůst mříž klece. Protože klece jsou projektovány tak, aby se snížilo nebezpečí poškození vajec, mají tyto mříže určitý sklon, což působí bolestivým tlakem na paty a působí poškození nohy ptáka.

KRMIVOVÉ UTRPENÍ

Dokonce i základní potřeba slepice, tj. přijímat potravu, je v bateriové kleci silně manipulována. Krmivo často obsahuje chemická barviva a je před klece dopravováno pásovým dopravníkem, na který nemohou najednou dosáhnout všechny slepice. Protože jejich přirozeným instinktem je zobat společně, svádí mezi sebou boje o příjem krmiva, a to dále přispívá k jejich utrpení.
Život v klecích je zkrátka plný stresu, utrpení a je velice vzdálen přirozenému způsobu života.
HLAVNÍ SYSTÉMY PRODUKCE VAJEC

Bateriový chov

Ustájení - v řadách kovových drátěných klecí, které jsou uspořádány nad sebou až v šesti patrech. Každá klec má rozměry asi 50 x 50 cm, avšak v každé je umístěno až 5 slepic. Přitom slepice má průměrné rozpětí křídel 76 cm.
Podlaha - nakloněná pletivová
Plocha - zákonné minimum je 450 cm2 na jednoho ptáka.
Počet slepic - každá hala s klecemi bez oken může pojmout 10 až 70 tisíc slepic.
Nedostatky - tak malá plocha neumožní slepici ani základní pohyb a přirozené chování. Slepice jsou nejvyšší možnou měrou stresované a fyzicky degenerují. Pouhá skutečnost, že jsou zavřeny v malé kleci, brání většině jejich pokusů o normální chování. Žádné "zlepšení" pokud jde o tvar a vybavení klecí nemůže zmenšit základní týrání, kterým je umístění v kleci.

Stodolový (bidýlkový) systém

Ustájení - slepice jsou chovány ve volných hejnech v halách s vyvýšenými bidýlky nebo plošinami.
Podlaha - obvykle je k dispozici podestýlka (např. hobliny, piliny a sláma)
Plocha - evropské předpisy pro obchodování s vejci povolují maximální hustotu ustájení 25 slepic na jeden m2 podlahové plochy (kromě bidýlek pro ptáky). Pro každého ptáka by mělo být k dispozici minimálně 15 cm bidýlka. Tato pravidla jsou ovšem navržena s cílem standardizovat podmínky pro uvádění vajec na trh a nikoli z důvodu péče o welfare slepic.

Systém na hluboké podestýlce

Ustájení - opět v halách, ptáci tráví svůj čas na podestýlce a bidýlka obvykle nejsou k dispozici.

Podlaha - část podlahové plochy je většinou pokryta stelivem, úsek okolo pásu nebo propadliště na výkaly je roštový nebo pletivový.

Plocha - maximální hustota ustájení povolená evropskou legislativou o obchodování s vejci je 7 ptáků na m2. Pro každou slepici je tedy k dispozici 1425 cm2.

Systém ve volném výběhu

Ustájení - slepice ve volném výběhu jsou často chovány v kurnících nebo halách s hlubokou podestýlkou, ale přes den mají přístup ven. Mohou být rovněž ustájeny v malých skupinách v mobilních kurnících.
Plocha - současné předpisy EU pro obchodování s vejci povolují 1000 slepic na ha venkovního výběhu. Slepice musí mít ve dne neustálý přístup k výběhu, který "je převážně pokryt vegetací".
EXISTUJÍ ALTERNATIVY
Volné umístění hejn jako je systém stodolový (bidýlkový), systém na hluboké podestýlce nebo systém volných výběhů znamená životaschopnou a příznivější alternativu klecového chovu.Ve stodolovém systému mají slepice k dispozici bidýlka nad zemí. V systému na hluboké podestýlce mají k dispozici část plochy pokryté stelivem a vyvýšené části podlahy roštové nebo pletivové. V chovu s volným výběhem mohou být slepice chovány ve stodolách nebo malých mobilních kurnících, ale mají volný přístup ven během dne.
V minulosti drůbežářský průmysl hájil bateriové klece tím, že tento systém ustájení omezuje agresivitu, která může poškozovat slepice ve všech typech ustájení. Zpráva FAWC (1997) podporuje názor, že bateriové klece do jisté míry slepice chrání, zejména když odpovědí drůbežářského průmyslu na agresivitu slepic bylo krácení zobáků ptáků. Krácení znamená upálení části zobáku rozžhavenou čepelí, aby se zabránilo agresivnímu klování do ostatních slepic. Není to však nic jiného, než rychlé řešení vymyšlené průmyslem, aby se proti příčinám agresivity nemuselo nic podnikat.
Pravdou je, že současné metody produkce vajec agresivitu ptáků vlastně podporují. Při zlepšení podmínek chovu není třeba krátit zobáky a neexistují žádné omluvy pro chov slepic v klecích.

OTÁZKA AGRESE - POCHYBNÝ ARGUMENT

Předsedovi FAWC, siru Colinu Speddingovi je připisován výrok "když se zasazujete za větší svobodu, pak jste konfrontováni s některými z těchto hrozných způsobů chování" - "slepice nereagují na naprostou svobodu lépe než lidé". Důkazy však hovoří o něčem jiném. Jestliže se slepicím poskytne svoboda, aby se jejich chování projevovalo normálně, vede to ke snížení agresivity.
V roce 1996 Vědecký veterinární výbor Evropské komise uvedl, že kanibalismus je "nejhorší tehdy, kdy je kombinováno velké hejno s vysokou hustotou ustájení". Jinými slovy - když je někde příliš mnoho ptáků na jednom místě ve stejném čase!
Už pouhá existence bateriového systému chovu vede k tendencím k přehušťování i v alternativních systémech. Mnoho zemědělských podniků nyní chová tisíce slepic v jednom jediném chovném hejnu s marnými pokusy finančně konkurovat klecovým chovům. Jedině zákaz klecí by snížil tlak na zemědělce směřující nyní k chovu velkých hejn a otevřel by cestu k dalekosáhlým zlepšením v péči o welfare zvířat ve všech ostatních systémech chovů.
Výzkumy například prokázaly, že vyklovávání peří je horší tam, kde slepice nemohou klovat do země a popelit se. Bylo zjištěno, že pouhé poskytnutí podestýlky a bidýlek vedlo ke 2,5 násobnému snížení agresivity než v případech chovů bez těchto základních potřeb. Dokonce FAWC doporučila v roce 1991, že každé slepici by mělo být poskytnuto nejméně 18 cm bidýlka. Avšak stále nejsou ve všech systémech chovu ani tyto základní potřeby zvířat zajišťovány.
Ve volném výběhu mají slepice k dispozici více prostoru venku, jsou však stále chovány v příliš velkých hejnech. Je známo, že slepice dokáží vytvořit stabilní sociální systém ve skupinách do 96 jedinců. Je-li počet vyšší, systém se hroutí a ptáci se více bojí. Jednoduchý chov slepic v malých skupinách by jim pomohl zorganizovat svou sociální hierarchii a v takových chovech by bylo daleko méně stresu a menší pravděpodobnost agresivity.
Při lepším řízení chovu - tj. udržováním chovů v menších skupinách s nižší hustotou ustájení a poskytnutím základních potřeb pro welfare zvířat - je jasné, že v systémech chovu ve stodolách, na hluboké podestýlce a ve volných výbězích lze úspěšně problém agresivity řešit. Místo používání tohoto argumentu jako omluvy chovu v klecích, musí zemědělci zvýšit standardy tak, aby mohli vyřešit skutečné příčiny agresivity a starat se o základní životní potřeby slepic. Alternativní systémy mohou být zlepšovány, což pro systém klecového chovu neplatí. Týrání slepic v děsivém uvěznění v malém prostoru je neodmyslitelnou charakteristikou klecí.
Jestliže Evropská unie nyní provádí revizi systému chovu v klecích, pak existuje jedinečná příležitost prosadit zákaz týrání v klecích v celé EU. Pro odpovědné osoby je často snadnější zavírat oči před utrpením než požadovat po průmyslu, aby provedl příslušné změny.
Ve svém návrhu nové směrnice o klecovém chovu slepic Evropská komise doposud nečiní žádnou zmínku o zákazu klecí.
(Pozn. Směrnice již byla v EU přijata, viz. pozn. nahoře).
Žádné množství "průběžných zlepšení nezmění podstatu klecí - být příčinou utrpení. Teprve zákaz klecí otevře cestu alternativním systémům - chovu ve volném výběhu, na hluboké podestýlce nebo v halách pro plné využití jejich potenciálu pro welfare zvířat.
Vejce z klecových chovů znamenají utrpení a nekalou soutěž, které systémy chovu založené na welfare zvířat nemohou čelit. Jedině zákaz klecí nám může přinést "laskavější" vejce.
Evropská unie musí zakázat chov v bateriových klecích.
Bateriová klec "je sama o sobě ohromným nepříznivým dopadem pro welfare slepic".
Vědecký veterinární výbor Evropské komise (European Commission's Scientific Veterinary Committee)

CÍLE KAMPANĚ CIWF

Mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství) vede kampaň za bezodkladný zákaz klecového chovu v celé Evropské unii a zároveň za dosažení souběžného zvýšení welfare standardů v alternativních systémech.
Co můžete udělat vy?
· Psát v České republice: ministru zemědělství na adresu Ing. Jan Fencl, ministr zemědělství ČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Žádejte ho, aby naléhal na prosazení zákazu klecí.
· Dále psát na:
zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
zemědělský výbor Senátu Parlamentu ČR, Valdštejnské náměstí 4, 118 11 Praha 1.
· Požadovat poctivé označování výrobků. (V posledním celostátním výzkumu veřejného mínění ve Velké Británii si více než třetina dotazovaných myslila, že vejce označená jako "čerstvá vejce" pochází z chovu slepic ve volném výběhu. Ve skutečnosti pochází z týrání v klecích. Průzkum ukázal, že 88% spotřebitelů chce vědět, odkud vejce pocházejí. Tito souhlasili, že by označování mělo být srozumitelné a obsahující informaci: "vejce od slepic v klecích"). Nejsou-li takto řádně označovány vejce v obchodě kde nakupujete, promluvte si s vedoucím obchodu. Ptejte se, která z prodávaných vajec jsou z klecového chovu a řekněte mu, aby je označil jako "vejce od slepic v klecích".
· Při nákupu dávejte přednost vejcím pocházejícím z volných chovů, z chovů na hluboké podestýlce nebo z chovů ve stodolách (s bidýlky), před vejci pocházejícími z klecových chovů.
· Žádejte po vašem supermarketu, aby upřednostňoval vejce produkovaná šetrnějšími způsoby.
Překlad: SPOLEČNOST PRO ZVÍŘATA - ZO ČSOP
POB 121, 147 21 Praha 4
tel: 02/41 43 34 25
e.mail: s.pro.zvirata@ecn.cz
www.spolecnostprozvirata.cz

Jak máte rádi vejce? 2

25. června 2007 v 14:29 | www.spolecnostprozvirata.cz |  Pojídání zvířat a jejich produktů, co tomu předchází?

BATERIOVÉ KLECE JSOU KRUTÉ

Slepice v klecích trpí. Zavřená na doživotí v kovové kleci a stojící na drátěné podlaze s dalšími čtyřmi ptáky - se slepicí v kleci se zachází doslova jako se strojem pro snášení vajec. Nemožnost pohybu ničí její tělo - její kosti se stávají křehčí a snadno se zlomí. Nemocná, trpící úzkostí a stresem, je udržována při životě, dokud její vysoká úroveň produkce vajec neklesne. Pak je poslána na porážku.
Tímto způsobem je vyráběno 86% našich vajec (v ČR cca 60% vajec), navzdory opakovaným důkazům, že klecový chov je týráním. Nepatrná podlahová plocha přidělená každému opeřenci je 450 cm2, tj. méně než jedna stránka papíru A4. Bez jakéhokoli prostoru k pohybu nebo ke hnízdění, bez zeminy na klování, hrabání nebo popelení a bez bidýlka na bezpečné hřadování za noci - ptákům je prostě fyzicky bráněno v jejich normálním chování. Přibližně 10 až 70 tisíc nešťastných slepic je nacpáno v hale bez oken a klece jsou nandány na sobě ve dlouhých řadách až v šesti patrech.
Nyní však byly klece na řadu let odsouzeny oficiálními orgány k nahrazení jinými:
Již v roce 1981 doporučoval zemědělský výbor Dolní Sněmovny (The House of Commons Agriculture Committee) pětileté období pro postupné vyřazení klecí z provozu v Evropě. V roce 1986 rada FAWC konstatovala, že ptáci jsou vystaveni chronickému strádání. O rok později Evropský parlament odhlasoval, že klece jsou v rozporu s Dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a v roce 1992 a 1996 dospěl Vědecký veterinární výbor Evropské komise (European Commission's Scientific Veterinary Committee) k závěru, že bateriovým klecím "jsou vlastní nepříznivé dopady na welfare slepic".
Když přední expert v oboru drůbežářství, Dr. Mike Appleby, studoval vědeckou literaturu zabývající se klecovým chovem, dospěl k závěru, že utrpení způsobované tímto způsobem chovu je větší než u jiných osvědčených alternativ.

ZAKÁZANÉ INSTINKTY

Důkazy jsou zdrcující. Jedna studie za druhou potvrzovala, že slepice stejně jako každé jiné živé bytosti, mají své základní potřeby. Hledání potravy, pohyb a protahování, popelení a stavění hnízda jsou přirozené aktivity zdravých slepic, ve kterých jim bateriová klec brání.
Vědci měřili plochu, kterou slepice potřebují pro své jednotlivé pohyby. Až čtvrtina normálních pohybů hlavy je vyloučena z důvodu výšky klecí. K stání je zapotřebí 475 cm2, k roztažení křídel 1876 cm2. Při výměře 450 cm2 je v bateriové kleci velmi závažně omezen JAKÝKOLI normální pohyb. Ani 600 cm2, které jsou nyní doporučovány FAWC (a které má být dosaženo během pěti let) není dostatečných k tomu, aby slepice mohla roztáhnout křídla, nemluvě o chůzi, běhu nebo jiných reakcích na podněty.
Snášení vajec do hnízda je další instinktivní potřebou, mající pro slepici zásadní význam. Zamezením této potřeby a blokováním dalších přirozených instinktů vzniká u slepic stres. Projevuje se reakcemi s abnormálním chováním jako popelení "naprázdno". Je totiž normální, že slepice si obaluje své peří prachem, aby se zbavila přebytečného mazu. Není-li žádný prach k dispozici, provádějí i tak slepice v klecích tento pohyb… na základě svého instinktu.
Žádná živá bytost nemůže "vypnout" svoje instinkty. V kleci jsou trvalou příčinou naprostého utrpení.


Mroži

24. června 2007 v 15:15 | Maja a google.com |  ...a co z nich zbylo?

Jak máte rádi vejce?

24. června 2007 v 14:28 | www.spolecnostprozvirata.cz |  Pojídání zvířat a jejich produktů, co tomu předchází?
Překlad zprávy CIWF, duben 1998

Proč musí Evropa zakázat bateriové klece

ÚVOD
Již řadu let jsou klecové chovy, z nichž pochází většina vajec, odsuzovány jako kruté. Nyní se naskytla příležitost toto týrání ukončit. Přestože jde o nejoblíbenější systém výroby vajec, je nyní budoucnost bateriového chovu přehodnocována. To vyplývá z návrhu nové směrnice o nosnicích, kterou v březnu 1998 publikovala Evropská komise.
Vláda Spojeného království říká, že chce klecový chov zakázat, avšak čeká na zbytek Evropské unie, až udělá totéž. Nyní Evropská komise zveřejnila návrh nové směrnice o chovu nosnic v klecích - a tento návrh nikde neobsahuje ŽÁDNOU zmínku o zákazu bateriových klecí. Namísto toho se EU snaží klece pouze vylepšit.
(Pozn. Směrnice byla v EU přijata v roce 1999 a mimo jiné stanoví:
- od r. 2003 použití pouze klecí, které mají prostor minim. 550 cm2 na slepici, 10 cm krmného korýtka, výšku klece minim. 40 cm na 65 % klece, výška klece nesmí klesnout pod 35 cm, klec musí mít vybavení na zkracování drápů a zákaz výstavby či uvádění poprvé do provozu tohoto typu klecí,
- od r. 2012 zákaz použití klecí jiných než minim. velkých 750 cm2 na slepici, s hnízdem, stelivem, hřady 15 cm na slepici, krmné korýtko 12 cm na slepici, vybavení na zkracování drápů.)
Poradní orgán vlády spojeného království, Rada pro welfare (pozn. welfare - pohoda, optimální stav psychický a fyzický) hospodářských zvířat (Farm Animal Welfare Council - FAWC) také zdaleka nedoporučuje nějaké rychlé vyřazení klecí z provozu. Místo toho rada FAWC doporučila mírný nárůst poskytovaného prostoru v klecích a předpokládá, že "vylepšení" jako bidýlka a hnízdní schránky mohou zmírnit týrání.
To však ještě není všechno.
Žádná "vylepšení" nemohou zbavit klec krutosti, která je s ní neoddělitelně spojena. A zdá se, že Evropská komise se nyní vydala stejnou cestou.
V novém průzkumu veřejného mínění, který si objednala nevládní organizace pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming (CIWF /Soucit ve světovém zemědělství/), souhlasilo 89% britské veřejnosti s názorem, že bateriová klec znamená týrání.
Vláda Spojeného království nyní musí jednat a zastavit to. Musí uplatnit svůj vliv v rámci EU a naléhat na neodkladné postupné zrušení bateriového chovu. Potvrzením vlastního závazku k takovému postupnému zrušení by Spojené království mohlo zaujmout vedoucí úlohu v Evropě a naléhat na stanovení jasného časového rozvrhu, který by učinil konec týrání v bateriových klecích v zemích EU (toto se podařilo v roce 1999, pozn.).
Nic menšího, než zákaz bateriových klecí v celé EU nepomůže zlepšit situaci welfare slepic.

Z novin

24. června 2007 v 14:24 | www.svobodazvirat.cz |  Zvířata jako pokusní "králíci"

Humane Cosmetics Standard

23. června 2007 v 14:19 | www.svobodazvirat.cz |  Zvířata jako pokusní "králíci"
Humane Cosmetics Standard (HCS) je celosvětově jediné mezinárodní kritérium pro kosmetiku a toaletní zboží bez pokusů na zvířatech. HCS vznikl v roce 1998 díky mezinárodní koalici organizací na ochranu zvířat z Evropy a ze severní Ameriky.
Prohlášení kosmetických firem, že jejich výrobky nejsou testovány na zvířatech mohou být často zavádějící a mást spotřebitelskou veřejnost. Takto mohou některé firmy prohlašovat, že "tento produkt nebyl testován na zvířatech", což ale nevypovídá nic o obsažených látkách, které na zvířatech pravděpodobně otestovány byly! Díky schválení jednoho jediného, mezinárodně uznaného, utrpení zvířat neumožňujícího kritéria, HCS, může uvědomělý spotřebitel bojkotovat společnosti, které stále ještě své výrobky na zvířatech testují.
Firmy označené certifikátem HCS, nesmí ani provádět pokusy na zvířatech, ani je zadávat jako zakázku jiným subjektům. Kromě toho musí dodržet stanovenou lhůtu (cut-off date), po které nesmějí být používána zvířata při testování ingrediencí.
V současnosti je HCS podporován členy Evropské koalice za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) v Belgii, Francii, Finsku, Velké Británii, Itálii, Nizozemí, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Irsku a Španělsku. Realizován byl prozatím ve Velké Británii a Rakousku. Finsko a Švédsko tento proces již zahájily.
logo HCS

Možnosti náhrady

23. června 2007 v 14:15 | www.spolecnostprozvirata.cz |  Zvířata jako pokusní "králíci"
Možnosti náhrady

Společnost pro zvířata připravila brožuru Alternativy k pokusům na zvířatech a jejich zdroje, kde si můžete přečíst co alternativní metody k pokusům na zvířatech jsou, a kde se dají získat další informace.

Alternativy k pokusům na zvířatech podle konceptu 3R
Pojem alternativa k pokusu na zvířeti představuje pro většinu lidí metodu, kdy je zvíře z výzkumu vyřazeno. Obec vědců, laboratorních pracovníků a zákonodárců uznává jako tzv. alternativní metody k výzkumu na zvířatech pojem 3R. Tento koncept (z anglického Reduction, Refinement a Replacement) se stal základem při tvorbě či novelizaci legislativy zabývající se ochranou pokusných/laboratorních zvířat.

Nejen nahrazování
Koncept alternativ 3R zahrnuje více než běžně chápané nahrazování použití zvířat. Kromě nahrazovacích, jsou uznávány ještě dvě další kategorie alternativ, a to snižování počtu zvířat v pokusu a zmírňování používaných technik či postupů. Toto stanovisko je založeno na principu tzv. 3R, jež byly definovány v roce 1959 biology Williamem Russellem a Rexem Burchem, v knize Principy humánních experimentálních technik (Principles of Humane Experimental Technique). 3R poskytují strategii pro minimalizování použití zvířat a utrpení způsobené tímto použitím, i když hlavním cílem zůstává úplné nahrazení zvířecích modelů nezvířecími alternativami.

Snižování - Reduction
Pojem snižování v sobě zahrnuje jakýkoli postup, který vede k dosažení stejného množství informací za použití nižšího počtu zvířat nebo k maximalizování získaných informací z jednoho zvířete a tím následně k omezení nebo vyvarování se použití dodatečných nebo dalších zvířat. Například, pokud jeden výzkumník zamýšlí vést studii na játrech, mohou být ledviny, mozková tkáň, plazma nebo jiné části toho samého zvířete použity při výzkumu jiných badatelů.
Vhodný plán pokusu a přiměřená analýza výsledných dat s náležitým posouzením statistických principů může zvýšit přesnost výsledků a stejně tak umožní použití nižšího počtu zvířat k vývoji těchto dat.
Také celková strategie výzkumu může přispět ke snížení použití zvířat. Malá pilotní studie naznačí, zda je nebo není vhodné přikročit k hlavnímu pokusu. Pro získání předběžných informací je v některých případech možné použít tzv. in vitro metodu (z latiny doslova "ve skle". Pokusy, které jsou prováděny ve zkumavkách nebo jinde mimo živé organismy. Opakem k "in vitro" je "in vivo" (prováděný na živém organismu)), která může odhalit místa, kde by hlavní studie mohla být upravena tak, aby se počet zvířat snížil, zkrátila doba trvání pokusu a/nebo by mohly být použity méně invazní procedury.

Zmírňování - Refinement
Výraz "zmírňování" znamená upravení jakékoli procedury, která zasahuje do života laboratorního zvířete od jeho narození až po jeho smrt, takže se tím minimalizuje bolest a utrpení, které zvíře prožívá, a pozvedá úroveň jeho života. Náležité rozvážení otázek welfare - životní pohody - zvířat není důležité pouze z hlediska etiky, ale týká se rovněž řádného výzkumu. Zážitek bolesti a dalších stresových faktorů může vést k fyziologickým změnám, jež mohou zvýšit proměnlivost výsledků pokusů. Proto je v zájmu vědců pracujících se zvířaty zajistit podmínky pro chov laboratorních zvířat tím nejvhodnějším způsobem.
Také laboratorní personál by měl být dobře vyškolený a zručný v zacházení s druhy používaných zvířat. Anestézie a analgezie by měly být použity všude, kde je to vhodné a možné. Rovněž konečné výsledky, předpokládané využití výsledku pokusu a měřitelné parametry použité v pokusu musejí být důkladně zváženy. Měly by být použity nejméně invazní metody, takové, které mohou být vyhodnoceny co nejdříve, čímž se minimalizuje utrpení způsobené zvířatům a délka studie. Např. pokroky na poli technologie, jako jsou magnetoencefalografie, nukleární magnetická resonance a pozitronová emisní tomografie umožňují neinvazní pozorování procesů odehrávajících se ve vnitřních orgánech a některé techniky dokonce umožňují pozorování mezibuněčných aktů probíhajících v celistvém, žijícím organismu.

Nahrazování - Replacement
Za nahrazovací alternativu je považována jakákoli experimentální metoda, která nevyžaduje použití celého, živého zvířete. Některé z těchto metod nahrazují pouze částečně, jelikož s sebou nesou humánní zabíjení zvířat pro získání buněk, tkání nebo orgánů pro následné studie in vitro. Jiné metody nahrazují plně, jelikož nevyžadují žádný biologický materiál získaný od zcela vyvinutého obratlovce. V některých případech mohou být součástí studie pouze nahrazující metody. Jindy doplňují pokusy na zvířatech a přispívají ke snížení celkového počtu zvířat použitých v celém projektu.
Hlavním stimulem k rozvíjení nahrazovacích alternativ je rychlost, se kterou může v současné době farmaceutický průmysl produkovat nové směsi léků. Tato skutečnost tedy na oplátku vyžaduje rozvoj metod vhodných pro vysoce výkonné prověřování (tzv. screening) těchto směsí, ke zjištění jejich účinnosti a potenciální toxicity. Metody musejí být přizpůsobivé simultánnímu a rychlému testování mnoha tisícovek směsí. Za tímto účelem se používají počítačové alternativy, nižší organismy a buněčné kultury.

Nahrazovací alternativy mohou být rozděleny do šesti kategorií, a sice: - Informace - přístup k informacím může předejít nechtěným duplikacím práce na zvířatech, které již byly v minulosti provedeny. Navíc dostupnost spolehlivých dat in vivo může umožnit validaci alternativních metod in vitro k existujícím zvířecím modelům bez nutnosti provést nové studie na zvířatech. Bohužel tato data mohou mít komerční význam a tudíž nemusejí být vždy veřejně k dispozici.
- Počítačové metody, programy - pokrok v počítačovém modelování, expertní systémy pro předpověď biologické aktivity a toxicity již způsobily revoluci v procesu objevování a rozvoji léků tím, že eliminovaly nutnost použití zvířat pro tzv. pre-screening téměř nekonečné řady potenciálních léků. Tzv. farmakokinetické fyziologické modelování (PBPK) předpovídá dispozici chemické látky a jejích metabolitů (produkty látkové přeměny) tím, že začleňuje specifické druhové fyziologické parametry, jež jsou snadno dostupné z literatury, s rozdělujícími koeficienty pro chemickou látku a s metabolickými konstantami získanými z in vitro nebo někdy z in vivo studií. Počítačové simulace a multimediální prezentace jsou také velmi často používány pro nahrazování používání zvířat při výuce.
- Fyzikálně-chemické techniky - data z oblasti fyzikální chemie, např. o pH a dělících koeficientech, jsou rozsáhle využívány v kombinaci se strukturální analýzou chemických látek pro předpověď jejich pravděpodobných biologických účinků.
- Nižší organismy a embrya - někdy je možné realizovat studie na nižších organismech, jako jsou bezobratlí, rostliny a mikroorganismy nebo na obratlovcích v nižších stádiích vývoje. Například tzv. Amesův test pro stanovení genotoxicity používá bakterie rodu salmonela pro zjišťování mutagenní aktivity. Láčkovec rodu nezmar může být zase použit ke zjišťování teratogenity (schopnost látky vyvolat vrozenou vývojovou vadu plodu). Kvasnicové buňky a pylové láčky rostliny tabáku byly navrženy pro testování toxicity.
Mnoho studií o vývoji a růstu může být prováděno na zvířecích, většinou potkaních, embryích in vitro, místo na březí samici. Například oplodněná slepičí vejce, resp. embrya do 10 dne života, jsou používána při tzv. HET-CAM testu pro stanovení potenciálu oční dráždivosti.
- Lidské studie - z etického hlediska nelze považovat studie prováděné na dobrovolnících za alternativu k testům na zvířatech. Přesto je možno pomocí dobře organizované klinické studie při dodržení všech bezpečnostních a etických principů, které jsou předpokladem k realizaci takové studie, významně omezit až nahradit provádění studií na zvířatech. Preklinické a klinické studie na dobrovolnících jsou již dlouhodobě vyžadovány pro účely registrace nových léků. Podobně jsou rozsáhlé skupiny dobrovolníků využívány i k testům potvrzujícím bezpečnost nebo deklarovanou funkci u kosmetických prostředků.
Neinvazní metody analýzy, jako je již zmíněná magnetoencefalografie, nukleární magnetická resonance a pozitronová emisní tomografie, mohou být prováděny na zdravých osobách, ale i na pacientech ke zjišťování procesů v průběhu nemoci.
Epidemiologické studie prováděné u jednotlivých skupin lidské populace umožňují formulovat závěry o souvislostech mezi expozicí a onemocněním. Vypovídavost těchto studií rozšiřuje možnost identifikovat biomarkery (něco, co se změní v organismu jako výsledek expozice chemické látce, a co může být identifikováno chemickou analýzou) expozice a účinku neinvazní cestou nebo cestou s minimální invazivitou. Velkou výhodou tohoto přístupu je skutečnost, že se lidé pohybují ve svém přirozeném prostředí.
- Buněčné, tkáňové a orgánové kultury - v mnoha disciplínách nejsou in vitro studie na kulturách vnímány jako nahrazující alternativy, ale jako norma, a to zejména pro studie na buněčné a molekulární úrovni. V mnoha případech jsou pouze tzv. relativními náhradami, protože vyžadují čerstvě získané zvířecí buňky a nebo tkáň. Nicméně, pokud je čerstvě izolovaný materiál nezbytný, jsou usmrcená zvířata využita pro více účelů, protože jediné zvíře poskytne tkáň pro řadu kultur.
Někdy bývá rovněž využíván buněčný nebo tkáňový materiál lidského původu. Je však velmi obtížné jej získat, skladovat a distribuovat, nehledě na zachování všech etických pravidel. Některé lidské tkáně jsou k dispozici, pokud jsou odstraněny v průběhu chirurgického zákroku. Jako zdroj tkáně pro různé typy výzkumu byla navržena také lidská placenta. Obsahuje totiž buňky, které mají společné určité struktury s nervovými buňkami a tak mohou být využity pro neurologické studie. Nicméně kdykoli je použita lidská tkáň, vždy existuje riziko, že může obsahovat nebezpečné viry (např. HIV, žloutenka), a proto jsou vyžadována přísnější bezpečností opatření. Zřizování tkáňových bank pro lidskou tkáň, kterou nelze použít pro transplantace, může nabídnout některá řešení.
Buňky ze živých organismů mohou být pěstovány v laboratořích pouze za pečlivě kontrolovaných podmínek. V některých případech mohou být tyto kultury použity pro testování účinků léků nebo jiných látek i na rodičovský organismus.
Tkáňové kultury jsou výhodné tím, že předcházejí ztrátě vzájemných mezibuněčných vztahů a interakcí, neboť jsou používány kousky nebo plátky celé tkáně, kde je zachována struktura tkáně normální. Např. velmi tenký plátek jater nebo ledviny může být použit pro studium možných účinků léků na tyto orgány.
Orgánové kultury mají tu přednost, že v nich mohou probíhat všechny vzájemné reakce příslušného orgánu. Jsou tedy rozsáhle využívány ve farmakologickém výzkumu. Nicméně nebývá snadné je získat, mají krátkou trvanlivost a k realizaci studie bývá zapotřebí značného počtu zvířat, neboť jedno zvíře může poskytnout pouze jeden orgán (nebo dva, např. v případě ledvin).

Opačný názor - vytváření humánnější podoby pokusů na zvířatech
Koncept "3R" a hledání alternativ k pokusům na zvířatech jsou praktiky přijímané těmi, kteří jsou zapojeni do výzkumu na zvířatech.
Tvrzení, že snižování (Reducing), zdokonalování (Refining) a nahrazování (Replacing) pokusů na zvířatech "alternativami" je v trvalém procesu žádoucí, je založeno na předpokladu, že pokusy na zvířatech jsou vědecky platné a vedou k objevování nových léků na lidské choroby. Nicméně tento koncept není podložen vědou či lékařskou etikou, ale slouží jako prostředek k vytváření přijatelnější a humánnější podoby pokusů na zvířatech.

Takzvané validační procesy používané pro "potvrzení a legalizování alternativ" trvají roky a zahrnují porovnávání údajů z alternativního výzkumu s údaji z pokusů na zvířatech. Pokusy na zvířatech, které mají být alternativami nahrazeny, jsou poté znovu opakovány. Tento zdlouhavý "validační proces" táhnoucí se léta slouží k ospravedlňování dalších a dalších pokusů na zvířatech. Úřady, které jsou za validaci a zhodnocování alternativ zodpovědné, budou alternativní metody akceptovat pouze tehdy, pokud se jejich výsledky budou ztotožňovat s výsledky z pokusů na zvířatech, které mají být těmito alternativami nahrazeny.

Ti, kteří schvalují koncept 3R a alternativ, připisují pokusům na zvířatech užitečnost a důležitost a tvrdí, že tyto testy (kterých jsou miliony) nemohou být zakázány, dokud nebudou nahrazeny alternativami. Toto by představovalo věčný, nekončící proces. Zastánci pokusů na zvířatech podporují koncept 3R svým tvrzením, že vědecké potvrzení, potřebnost a právoplatnost pokusů na zvířatech mohou být posuzovány pouze na základě zkoumání jednotlivých metod a tedy že každý individuální pokus na zvířatech musí být znovu zhodnocen a zvážen. Věda však tvrdí něco opačného:
- Jelikož jsou k dispozici tkáně a orgány lidské, používání zvířecích tkání a orgánů je zbytečné.
- Používání nedotčeného, celistvého zvířecího organismu jako modelu organismu lidského pravidelně vede k lidskému utrpení či úmrtím a zřídkakdy k objevování nových léků či léčby.
- Zvířecí modely reakci lidského organismu "nepředvídají" Používání zvířat v lékařském výzkumu nemá pro vývoj lékařské vědy žádný vědecký přínos.
- Transgenní modely nejsou o nic lepší, než modely netransgenní. Pouhá změna jednoho genu či receptoru u zvířecího modelu nevytváří lepší kauzální analogický model. Transgenní myš je stále myší a není tak zbavena charakteristik a problémů diktovaných druhovou odlišností.
Koncept 3R a "alternativ" slouží k odklonění pozornosti od skutečného problému vědecké validity pokusů na zvířatech. Ti, kteří prosazují koncept 3R, vytvářejí zdání, že zaměřují svoji pozornost na ochranu a péči o laboratorní zvířata, ve skutečnosti se však vyhýbají dialogu o ospravedlňování používaných zvířat coby modelů pro lidské choroby. Vědecká literatura posledního století poskytuje dostatečné množství důkazů demonstrujících, že používání údajů z pokusů na zvířatech je pro lékařský výzkum zavádějící, nebezpečné a navíc mrhá cennými finančními fondy. Odborná lékařská literatura je však z důvodu své vysoce odborné terminologie většině veřejnosti a dokonce i mnoha vědcům (pokud se přímo nedotýká jejich oboru) nesrozumitelná.

Prof. Michael Balls MA, Dphil, FIBiol, problém validace alternativ komentuje následovně:
"Správné údaje o lidském organismu by byly pro validační studie ideální, jejich získání je však velice těžké, často nejsou přesné a nejsou získané ve standardních procedurách. Pravdou však je, že k poskytování údajů vysoké kvality, které by byly schopny zajistit ochranu lidem, zvířatům a životnímu prostředí nejsou dostačující ani v současnosti používané pokusy na laboratorních zvířatech. Např. kvůli nepřekonatelnému problému rozdílnosti druhů se musí z důvodu nedostatečné znalosti stupně důležitosti údajů z pokusů na zvířatech pro určitou situaci zavádět bezpečnostní opatření*, v nichž jsou údaje získané z pokusů na zvířatech používány ve zhodnocování risku pro člověka."

* Pozn.: Zmíněná "bezpečnostní opatření" nejsou založena na ničem jiném, než na pokusech "pro jistotu" a to redukcí anticipované toxické dávky o faktor 100. Tedy naprostá nahodilost.

Zrušení pokusů na zvířatech neznamená, že se společnost bude muset zříci medicínského výzkumu. Právě naopak, budeme se moci těšit větší vědecké dokonalosti v lékařském výzkumu, větší bezpečnosti v klinických testech, solidnějším výsledkům a vyšší pravděpodobnosti vzniku léků pro lidské choroby. Lékařský výzkum musí být hnán vědou a neměl by být "znečišťován" chybnými údaji z pokusů na zvířatech.
Mnoho metodologií, které nejsou založeny na bázi pokusů na zvířatech se prokázaly jako seriózní a spolehlivé. Mnoho dalších se neustále vyvíjí. Lékařskému výzkumu vpravdě slouží právě tyto vyzkoušené, ověřené metodologie a nové technologie. Mnohým z nich však bohužel nejsou poskytovány dostatečné fondy, zatímco pokusy na zvířatech jsou významně finančně podporovány. Zastánci pokusů na zvířatech prohlašují, že jsou pokusy na zvířatech drahou záležitostí. To opravdu jsou. Ale nejde pouze o enormní sumy, pokusy na zvířatech nás stojí mnohem víc - naše zdraví.

Zpracováno podle materiálu britské organizace EFMA (Europeans for Medical Advancement/Evropané za pokrok ve medicíně)