PRÁVA ZVÍŘAT: Katastrofa na brněnské univerzitní půdě

31. prosince 2006 v 13:09 | Weja - nezavirejoci-pomahej.blog.cz |  Týrání zvířat
PRÁVA ZVÍŘAT: Katastrofa na brněnské univerzitní půdě
Ochránci zvířat
Na následujících řádcích vám chceme přiblížit jeden málem neuvěřitelný případ, nad kterým zůstává stát rozum každému citlivě a morálně uvažujícímu člověku. Výraz citlivě a morálně uvažující člověk bychom chtěli patřičně zdůraznit, protože aktivisté ohz řešící tento případ byli tvrdě konfrontováni s realitou podobající se té nejhorší noční můře.
Celému případu předcházel článek zveřejněný v sekci "Zvířetník" na internetovém serveru "Neviditelný pes". V tomto článku píše I. Borkovcová, pracující v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) Brno, o případu zcela jasného týrání zvířat.
Na půdě této univerzity se provozují jatka. Jatka dříve sloužila výhradně jako sanitní (což dokazuje i jejich označení na orientačním plánu areálu VFU), pak ale byla zrekonstruována a poráží se zde jateční zvířata určená ke zpracování na maso. Pro uchlácholení byla jatka provozována nejprve jako sanitní a postupem času slovo sanitní zmizelo a zbylo jen slovo porážka.
V článku I. Borkovcové dále čteme, že zde denně přiváží 2-3 auta zvířat a jejich okamžiky před smrtí jsou velmi kruté. Prasata nahání zaměstnanci na porážku tyčemi s elektrickým proudem, kopají je a bijí. Při jednom vykládání se dvěma prasnicím moc nechtělo, takže je polévali z hadic vodou, aby elektřina byla účinnější. Tyče jim strkali do konečníku a uší. Jedna prasnice následkem takového hrubého zacházení měla do fialova spálenou zadní polovinu těla, podlomily se jí přední nohy a za třesu celého těla ležela na zemi ve vlastní krvi minimálně dvě hodiny.
Následně bylo přivezeno další auto vepřů a nastal problém, jak poraněné, umírající zvíře odstranit. Následovalo bití a proud vody na zvíře ležící ve výkalech a vlastní krvi.
Na konci prosince roku 2001 zde byla jalovice venku na mrazu s poraněnou nohou, taktéž ve vlastní krvi, celkem šest hodin - pološílená bolestí střídavě klečela, ležela a jen kývala hlavou ze strany na stranu.
Pisatelka o tomto uvědomila ředitele Městské veterinární správy v Brně, který případ přešetřil a nebylo zjištěno žádné týrání zvířat.
Rektor univerzity Václav Suchý však namítal, že VFU tuto porážku neprovozuje a ani její pracovníci se na porážení zvířat nepodílejí - toto navzdory faktu, že porážka stojí na univerzitní půdě (takže univerzita musí k tomuto dát svolení) a je více nebo méně využívána také VFU.
I když organizace ohz nejedná často se zástupci zodpovědnými přímo nebo nepřímo za týrání zvířat, protože jsou tato jednání kontraproduktivní a zvířatům nepomohou, v tomto případě jsme učinili výjimku a navštívili spolu se zástupcem švýcarské organizace na ochranu zvířat jak VFU Brno, tak i ředitele Městské veterinární správy Brno, abychom objasnili výše uvedený problém. V obou případech jsme byli oficiálně ohlášeni, na VFU již na devátou hodinu ranní.
Protože nás zajímalo, jak to na porážce bude vypadat ještě před oficiálním příchodem, na univerzitu aktivisté dorazili o pár hodin dříve. I když porážka od pondělí do čtvrtka fungovala, "náhodou" v pátek, 15. 3. 2002 porážka nefungovala.
V 9:00 přicházíme oficiálně na vrátnici a oznamujeme, že máme sjednanou schůzku se zástupcem VFU. Ten měl být v areálu porážky. Po příchodu na porážku však zjišťujeme nemilou skutečnost: ještě před oficiálním příchodem ohz a návštěvy ze Švýcarska byla porážka otevřená, zatímco teď je vše pozamykané.
List papíru visící na klice nám oznamuje: na porážce není momentálně nikdo přítomen. V případě nutnosti máme volat 0602 832 580. Vytáčíme toto číslo. Na druhém konci se nikdo neozývá.
Za jedněmi dveřmi na porážce začíná vyzvánět telefon - ten někdo zvedá. Bušíme na dveře. Nikdo neotvírá. Někdo tu zřejmě nemá čisté svědomí nebo nemá chuť diskutovat s ochránci zvířat.
Pobouřeni tímto tajnůstkářským jednáním ze strany vysokoškolsky vzdělaných lidí pracujících na vyhlášené univerzitě odcházíme na setkání s ředitelem Městské veterinární správy Brno.
Ještě před oficiální návštěvou VFU a ředitele Městské veterinární správy Brno nás naše kroky zavedly k objevům "normálním" pro zaměstnance pracujících na VFU, ale pro většinu obyčejných lidí přinejmenším znepokojivých. Jenom procházení areálem univerzity vzbuzovalo mrazení v zádech při pomyšlení na věci, které skrývají všechny nevinně označené budovy. Z chmurné nálady nás vytrhlo žalostné bečení ovce ozývající se z budovy s malými okny připomínající vězení. Přicházíme blíž, zkoušíme kliky dveří - bohužel vše je zavřené.
Chceme jít dál, když nám do oka padne zbytek povalující se ohryzané nohy patřící pravděpodobně psovi. Na laboratorní misce vidíme kus relativně čerstvého masa nesoucího zbytky srsti, pravděpodobně také psího. Nějaký hodný experimentátor asi přilepšuje divokým kočkám nebo zde odkládá "části" svých pokusných subjektů.
Znechuceni chceme opustit areál budovy, ale o několik metrů dále objevujeme hromadu odpadu pokrytého prachem, tvořenou různými vzorky pro výuku, ale také volně se povalujícími zbytky pokusných zvířat, která toho zřejmě dost protrpěla.
Mezi zmumifikovaným malým seletem a těžko identifikovatelnými zbytky zvířat se doslova sadisticky vyjímá kbelík, kde je zmutované malé prasátko. Zda-li na něm někdo zkoušel účinky chemikálií, léků, rentgenového nebo radioaktivního záření - to jen stěží můžeme zjistit.
Korunu tomuto žalostnému pohledu nasazuje nedopalek cigarety pohozený na tělíčku zvířete.
Rychle fotíme a vzdalujeme se pryč, protože je v kbelíku tekutina zapáchající velice podobně jako formalín (známý to karcinogen). Je velmi zarážející, jak se tu mohou veřejně povalovat zbytky zvířat, která by měla být sterilně zabalená tak, aby nepřišla do kontaktu s okolím.
Naše kroky nás zavedly také k ústavu chovu zvířat, plemenitby a genetiky. Podařilo se nám pořídit snímky prasat chovaných zřejmě v rámci nějakého výzkumného projektu. Člověk předpokládá, že by tady zvířata měla mít zajištěný alespoň slušný život. Bohužel - roštová podlaha, žádný výběh, malý prostor a žádná podestýlka - taková je vizitka univerzity nesoucí označení "VETERINÁRNÍ".
Když si myslíme, že nás již nic nemůže překvapit, naši pozornost upoutává budova, kde se provádí pokusy na rybách. Pronikáme do laboratoře, bohužel (bohudík) uklizené, určené k "experimentům" studentů, míjíme místnost s chovem ryb a slyšíme pípání pár dnů starých kuřátek. Raději si ani nepokoušíme představit, co všechno tyto tvorečky může čekat a jdeme ven z budovy.
Pár desítek metrů před východem objevujeme drátěné klece se psy - šikovně ukrytými za stromy a "experimentálním" chovem slepic v ne právě ideálních podmínkách. Psi jsou umístěni stranou, tak aby na ně nebylo vidět. V době našeho příchodu neměli vodu ani žádné krmení.
U jedné klece stál asi šestiletý chlapec, který psy chodí navštěvovat. Zjišťujeme, zda-li ví něco o osudu těchto zvířat. Říká: "Odvádějí je na cvičení." Psi odvedení na "cvičení" se ale už nevracejí... Na jedné půdě VFU je provozován nejen chov psů pravděpodobně na vivisekci v bídných podmínkách, ale také klinika chorob malých zvířat, kde majitelé psů a koček přináší milované mazlíčky na ošetření.
Není to absurdní? Těmto poměrům také ostře kontrastuje výrok Stanislava Navrátila z VFU (jihomoravské regionální vysílání): "Vztah ke zvířeti je ve vědecké obci určitě citlivější než v minulosti."
Vraťme se teď ale zpět k návštěvě ředitele Městské veterinární správy Brno, pana Čermáka a jeho zástupce pana Přikryla. Celé jednání trvalo přes dvě hodiny a i po opuštění kanceláře nemohli aktivisté uvěřit nepochopitelným výrokům z úst pánů Čermáka a Přikryla.
Jednání bylo především o porážce na univerzitní půdě, ale také o postoji Veterinární správy, jež neshledala žádné týrání zvířat, i když nám byli svědkové tohoto případu připraveni podat čestné písemné prohlášení.
Pro ředitele Čermáka však očité svědectví lidí není vůbec žádným důkazem a doslova řekl: "Tito lidé lžou."
Své tvrzení vysvětlil takto: pokud vidí dva lidé, z nichž jeden je vyškolený "odborník" a druhý nezúčastněný přihlížející, hrubé zacházení se zvířetem, pak pro "odborníka" nejde o týrání zvířete, protože například prase je velmi hlučné zvíře reagující na prakticky každý podnět kvičením.
Abychom toto absurdní prohlášení analogicky převedli do praxe: pokud tedy na ulici uvidíte, jak někdo vraždí člověka, zcela jistě se jako nezúčastnění přihlížející shodnete na tom, že tu právě někdo vraždí člověka. Pokud ale uvidí tu stejnou situaci profesionální nájemný vrah, je to pro něj jen bezvýznamná rutina. Člověk reaguje na každý podnět hlasitým křikem...
Chtěli jsme tedy od ředitele vědět, jaké konkrétní důkazy potřebuje, abychom mu prokázali týrání zvířat. Na toto nám odpověděl slovy: "Měli bychom přejít k racionální diskusi."
Další debata byla o obchodu se psy na pokusy a kožešiny prováděném ilegálně. I když k tomuto existují naprosto jasné důkazy, ředitel Čermák neváhal obvinit dokonce i policii ze lží. Zvířata putovala do zahraničí bez dokladů, rakouští ochránci zvířat tento transportér zastavili a zdokumentovali úděsné podmínky.
Když jsme chtěli vědět, jak je možné, že Veterinární správa a kontroloři dovolili takovému transportéru přejet přes hranice, podle Čermáka toto již nebyl problém českých, ale rakouských celníků.
Dále jsme hovořili o obchodu se psy a kočkami v brněnských čínských restauracích a chtěli vědět, proč kolem této záležitosti zůstává "ticho po pěšině". Jak řekl Čermák, Veterinární správa se nemůže zabývat vším.
Zajímalo nás také, jakým způsobem provádí kontroloři prověrky stavu hospodářských zvířat, jaká je podle nich legislativa a jak fungují kontrolní orgány. Navzdory pravidelně organizací ohz zveřejňovaným katastrofálním poměrům v českých velkochovech kontroly fungují naprosto precizně (odebírají se dokonce i vzorky mléka, moči, stolice a krve zvířat), naše legislativa je velice dobrá a není důvod ji nijak upravovat, protože je až na malé výjimky harmonizovaná s legislativou EU.
Zástupce ředitele Čermáka, pan Přikryl (jehož vyjadřování nebylo, slušně řečeno, diplomatické), následně poplival zástupce organizace na ochranu zvířat ze Švýcarska, když švýcarskou legislativu, švýcarské kontrolní orgány, stav chovů se zvířaty a zdraví zvířat označil málem za nejhorší v Evropě a české poměry za příkladné. Podle slov Přikryla je Švýcarsko zdrojem BSE a dalších nemocí zvířat.
Na začátku jednání odjela jedna aktivistka spolu s kontrolorem Městské veterinární správy Brno zpět na VFU prověřit námi výše zjištěné nedostatky (povalující se zbytky pokusných zvířat, atd.). Absolutně znuděný kontrolor si omluvně vyžádal pracovníka VFU, který nad vším mávnul rukou a zeptal se, jestli nemají ochránci zvířat něco normálního na práci.
Vše bylo "v pořádku". Kopii zápisu o provedené kontrole nám odmítla po půlhodinovém čekání (kdy kontrolor volal zpět na univerzitu) Městská veterinární správa vydat.
Po více než dvou hodinách opouštíme areál Městské veterinární správy Brno se smíšenými pocity. Ředitel Čermák (zodpovědný i za provoz dnes již zrušené stanice pro nalezené psy v areálu Veterinární správy, kde podle výpovědi ochránců zvířat z Brna v zimě umrzlo vinou nedostatečné péče několik zvířat) celé dvě hodiny odváděl rozhovor od daného tématu, prakticky vše námi řečené popíral, protiřečil si a pokud zjistil, že o daném tématu máme znalosti, ihned přecházel na jiné téma.
Celá tato záležitost jen dokazuje, že zodpovědné orgány doslova mafiánskými způsoby kryjí všechny skutečné nekalosti týkající se týrání zvířat a v žádném případě jim nejde o dialog, ale o diskreditaci těch ochránců, kteří chtějí s neutěšeným stavem v ČR něco skutečně podniknout.
Výsledek jednání je tedy asi takový: týraní zvířat neexistuje a pokud něco ochránci zvířat prokáží, nikdo není zodpovědný. Tento případ pro nás ani zdaleka není uzavřený, protože se od něj odvíjí další nitky směřující na různá místa a zasahující několika případů: o tomto vás budeme brzy podrobně informovat.
Doplňující důležitá informace: v současnosti se nám podařilo získat informaci z důvěryhodného zdroje, že výše uvedení psi (i prasata) na VFU se skutečně používají na (velice nepěkné) pokusy spojené s odebíráním krve - některým zvířatům se krev odebírá i dlouhá léta.
NAVÍC pokud donesou lidé zvířata na VFU za účelem ošetření a nemohou pak zaplatit poplatek za jejich léčbu, zvířata se zde pak používají pro pokusné účely.
ohz - ochránci hospodářských zvířat
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bestie bestie | E-mail | 28. ledna 2007 v 12:55 | Reagovat

TO JSOU TAKOVÝ HNUSNÝ SVINĚ TY BRNĚNŠÍ Z UNIVERZITY!!!! zasloužili by si to taky vyzkoušet, jaký to je. přál bych jim to.

2 MIRIAM BUCHELOVA MIRIAM BUCHELOVA | 19. května 2007 v 1:49 | Reagovat

to jsou hnusný hovadá!!!zasraný parchanti!!!!

3 Samanta Samanta | 20. června 2007 v 9:25 | Reagovat

Ti HNOSNÍ ZASRANÝ SVINĚ já bych je všechny ty z UNIVERZITY postřílela!!!!!!!!!!!!!

4 Hrobař Hrobař | 25. října 2011 v 11:56 | Reagovat

A já chodil do univerzitního parku s tím že je to krásné harmonické místo. Myslím že nemáme ani tušení co se skrývá za zdmi.

5 jája jája | E-mail | 6. března 2012 v 14:01 | Reagovat

Byla mi doporučena tato klinika,aby mému psovi udělali vyšetření srdce,ale po tomto článku se mi chce zvracet ze všech, co se na této situaci podílejí a zároveň plakat vzteky za bezmocnost.
Co může vychovat tato univerzita? Další bezcitná hovada s tituli,kterým půjde jen prachy i kdyby to mělo být přes hory utrápených zvířat.

6 Helena Helena | E-mail | 10. března 2012 v 12:47 | Reagovat

Dle článku paní Borkovcové je všeco píše  opravdu pravda a nechápu ,že se s tím v této době nedělá nic!!Bohužel zvíře je bráno jako věc prostředek k výzkumu!Nechápu ale lidi kteří toto vše dělají a lidi kteří svým postojem všemu napomáhají!!!Je to smutné v jiných státech se ke zvířatům chovají alespon důstojneji a i k jejích léčbě!!Smutné že se toto děje!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.